Pokud mluvíme o tom, že v případě
důležitých staveb, urbanistických počinů, nebo práce s veřejným prostorem - z
komunálních, nebo státních peněz - je vždy nejlepší soutěž, jak je pak
nejlepší postupovat v případě soukromých subjektů?
I tam je vždy požadavek na vygenerování co nejlepšího řešení - po všech stránkách. většinou jde zejména o požadavky týkající se pořizovacích a pak i provozních nákladů. I toto je jedním z hlavních kritérií mimořádně kvalitní architektury.
Soukromým investorům v Děčíně, v případě náročnějších akcí, doporučuji uspořádat užší vyzvanou soutěž. Vyzvat minimálně tak tři až čtyři velmi pečlivě vybrané týmy, které s předmětem, který je k řešení mají již zkušenosti praktické - již něco zrealizovali - nebo klidně i jen provedli sadu pozoruhodných studií k tématu se vztahující. Skicovné pak může být v řádu desítek, ale klidně dle zadání, i stovek tisíc korun.
Když jsem tento přístup objasňoval na Armexu - jeden z majitelů - pan Hlavsa si jen povzdechl, že kdybych za ním s tímto přístupem přišel před rokem a půl - projektová příprava Maxiček a hlavně to jak budou vypadat se mohlo ubírat jinudy... velmi dobře si uvědomuje, že cílem je vždy vygenerování co nejlepšího návrhu - po všech stránkách.
Obdobný přístup dlouhodobě doporučuji i v případě skupiny, která dlouhodobě prosazuje tzv. lanovku z Mariánské louky na Pastýřák. Muselo by se jednat o akci města (investice cca 100 mil.Kč) . V prvním kroku by určitě bylo nezbytné vše prověřit ideovou architektonickou soutěží. Určitě by stálo za to i vše otevřít tak, že se nemusí jednat konkrétně o lanovku - ale otázka je, jaký počin v horizontu 100 mil. by městu doporučovali, pokud by nebyli ničím vázáni. Pak až v druhém kole by bylo možno - po obsáhlé společenské diskusi - přistoupit již ke konkrétní soutěži architektonické. - která by vygenerovala přehledným způsobem co tu je vlastně ve hře, jaké hodnoty a souvislosti je třeba dál systematicky rozvíjet.
Jak ale toto vše začít, jak téma otevřít? Pokud o otevření tématu usiluje soukromý subjekt - použil bych opět metodu, kterou doporučuji soukromým subjektům. Tedy vyzvat několik - opět tři až čtyři velmi kvalitní projekční teamy, které mají s náročnou prací s veřejným prostorem, se složitými souvislostmi historických jader měst i s inovativními přístupy, moderními technologiemi a světovými trendy bohaté zkušenosti. I u nás je takových kanceláří mnoho - namátkou: pražský Projektil, nebo A69, liberečtí Mjolk, nebo SIAL, mimořádní jsou slovenšní gut gut. Určitě se najde i mnoho malých kvalitních kanceláří - minimálně patrně nejlepší v ústeckém kraji jsou ústeční 3+1 s Pavlem Pláničkou v čele.
Co by však nejhoršího mohlo potkat případného zájemce o prosazení svého snu ? - jednoduše řečeno nehledání kvalitního řešení.
Korektní v tom případě musí být nejen velmi kvalitní a pravdivé průběžné informování veřejnosti (není asi nic horšího, než lživé informace o tom kdo všechno nějakou akci podporuje - v době, kdy je doopravdy vše velmi jednoduše dohledatelné - je to pak doslova trapné...).
Dále - není možné zadání přípravných ověřovacích projekčních prací svěřit někomu, kdo s obdobnou činností nemá ale naprosto žádné zkušenosti . Není možno pracovat s konkrétními lokalitami v naprostém rozporu s jejich kvalitou a potenciály. není možné vytvářet takový tým který ani zdaleka není schopen veřejně a otevřeně vše doplňovat a objasňovat- klamat veřejnost - jedná se přece o práci s veřejným prostorem,- tedy ne s ledajakým prostorem - ale o společný veřejný prostor.
