Vztah - Ústí - Děčín - Most - 03

Setkání městských architektů kraje proběhne počátkem února v paláci Zdar už počtvrté. V mexické restauraci vaří dobře (fazolová polévka!), jen už sezónní akce žernoseckých vín skončila…. Naposled přišli pánové z Mostu, Teplic a Ústí. Z Děčína šéfredaktor děčínských listů, pan Štefan přinesl Podmokelský koláč…. Chomutovský městský architekt se na poslední chvíli omluvil. A pak ještě kolega architekt Tomáš Veselý, kterého se pokouším nyní v DC zapojit do úprav bývalé Desty - majitel už dlouho uvažuje o nástavbě - dům na domě. Na příště jsem pozval i architekty z Roudnice (potvrzeno), Žatce, Kadaně. Litoměřic. ...Ještě bych asi měl pozvat i nového městského architekta Varů – i Vary patří do "pánevní oblasti" …. možná přijdou i další architekti z ústeckého s.n.a.j.p.r.u .

Jak jsem tu psal už jinde – do Ústí jsem se profesně dostal až v okamžiku, když jsem zjistil na čem všem je Děčín v Ústí závislý ….. vždy si tak jednou za měsíc, dva, pořádám při zpáteční cestě na jih tato velmi příjemná klubová setkání.

Alespoň jsem se teď něco dozvěděl o chystané rekonstrukci mosteckého Repre. Architekt – autor stavby z roku 1984 – prý nechtěl soutěž, ale když jsem viděl koncept, který se rozpracovává, bylo mi z toho smutno… posuďte sami:

https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/obri-investice-velky-projekt-rekonstrukce-repre-se-rozjizdi-20171124.html

Celkový pohled na centrum obce s bezprostřední vazbou k velkoryse založenému parku... ten je ale od tohoto centra v podstatě odříznut..... silnicí, parkovišti..... pro pěší - celé centrum je v docházkové vzdálenosti čtvrti - je vše poněkud nepřehledné.... je možné se tam cítit bezpečně? je možné se tam přirozeně setkávat? ..... je to doopravdy dnešní výkladní skříň města? ..... není centrum především stále velkoryse začatým ale dosud neukončeným konceptem? .... není centrum koncipováno především pro automobilovou dopravu ?......

 

Především na této nadhedové perspektivě současného stavu je patrný rozsah zpevněných ploch v okolí Repre. Jsou plochy velkorysé velkoměstské prostory se svým účelem, smyslem a charakterem, nebo jen velkorysá parkoviště se zákazem stání aut?

Vodní plocha pod kulturním domem....uklidnění....zrcadlení....právě zde návrh uvažuje s poněkud nešťastnými doplněními.... daleko adekvátnější by bylo vodní plochu využít a částečně olemovat jako v přírodě.... stromy ? ....

A pohled zezadu. Jednoznačně je patrné, že velkorysý urbanistický koncept domů i veřejných prostor smysluplný je, jen je třeba s ním dál pracovat......

Velmi dobře před časem přistoupil k možným úpravám jiné ikony – TV  věže a hotelu na Ještědu Benjamín Frágner a Výzkumné centrum průmyslového dědictví. Na závěr jejich analýz a průzkumů dospěli k jednomu listu papíru s definováním co je hodnotné, co není, co zaslouží změnit a jaké jsou naopak hodnoty, které je třeba pouze ctít. Mimochodem, když jsem byl na jednání, kde se probírala možnost zapsání této stavby na seznam památek UNESCO, vystoupil kolega Jiří Suchomel a prohlásil, že tou hodnotou je optimismus šedesátých let a vztah stavby s horou…. Zhuštěněji a přesněji to snad ani nejde vyjádřit….

Něco podobného potřebuje právě mostecké Repre. I když to už nejsou léta šedesátá, ale osmdesátá (jejich počátek). Tedy doba už výrazně poznamenaná normalizací a ztrátou jakéhokoli náboje. O to víc tento objekt překvapí. Je totiž jasný, přesný, velmi koncentrovaný. 

Těch několik objemů ze kterých se skládá je velmi pečlivě ve svém výrazu vyváženo. Nižší objemy s hlubokou plasticitou fasády – lodžiemi, největší objem naopak hladký a strohý. K tomu vražený klín sálu zakončený jemným obloučkem – a všemu vévodící koruna dnes už krásně měděnkou pokryté koule. Celá kompozice je podtrhnutá částečnou levitací – jako bychom si měli uvědomit nesamozřejmost vztahu k zemi s konturou velkorysé vodní plochy, jakoby náš už upozorňující na fakt, že lomy v budoucnu budou zatopené a že už dnes bychom měli vše do čeho se pustíme dělat kvalitně, zodpovědně a s ohledem na budoucnost….. takovéto uvažování není samozřejmé ani dnes….

Do budovy Repre je koncentrováno příliš mnoho aby bylo příliš jednoduché odebráním nějakého podstatného prvku deklarovat pro dnešek daleko přijatelnější jednoduchost…..

Čím ale tento objekt strádá nejvíc je koncept řetězce okolních veřejných prostor. Je možné se na nich cítit „jako doma“? Jsou přirozeným těžištěm města? Připadá  mi, že Most, daleko víc než Děčín, nebo Ústí, potřebuje vyřešit smysluplnou strukturu právě veřejných prostor – navázání na strukturu městských parků. To už je jednoznačně téma na soutěž..... Že už ji – strukturu - má? To by ale ta koncepční studie Repre nemohla dopadnout tak jak dopadla….

(....... centrum Mostu ale nedá spát už ani studentům: https://www.fa.cvut.cz/Cz/ArchivPraci/5939d7ddd6de843f5a06e1fd )

Určitě pro Repre by byla architektonická soutěž. Tu, jak bylo deklarováno autor stavby nechtěl…. možná se obával toho, že se na jeho domě někdo „vyřádí“…. snad… vyřádit se je ale potřeba tak, aby bylo vypíchnuto, podpořeno a zachováno to nejcennější, co na tomto domě je – hodnoty, které z něj odečítáme dodnes.

V závěru jsem mosteckým městským architektem byl vyzván, jestli bych se nechtěl podílet na korekcích návrhu a být něčím jako externím konzultantem....řekl jsem ano... uvidíme kam spolupráce dospěje...

Pokud jde o příklady tzv. dobré praxe - pokud jde o rekonstrukce - velmi dobře dopadla například pražská Kotva:

http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1107 

A že se sídlišti umíme pracovat i u nás dosvědčuje tento českobudějovický přístup:
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=4725

Práci se sídlišti je už dlouhodobě venována velká pozornost:
http://www.sidlistejakdal.cz/

...většinou vychází z porozumění jeho sociálního étosu a nesnaží se radikálně "převychovat"...  mnoho prosto vychází ze sociologie, kde mimořádnou práci v minulosti vykonal jeden z našich nejlepších sociologů Jiří Musil:
http://stempelbenes.blogspot.cz/2015/04/jiri-musil.html

A jaké jsou příklady ze světa?
https://www.archdaily.com/886026/shenzhen-talent-park-aube
https://www.archdaily.com/884956/park-n-play-jaja-architects 
https://www.archdaily.com/883201/zaryadye-park-diller-scofidio-plus-renfro
https://www.archdaily.com/880213/kings-garden-pavilion-krupinski-krupinska-arkitekter
https://www.archdaily.com/876449/mountain-lake-park-playground-bohlin-cywinski-jackson
https://www.archdaily.com/870494/chaussons-garden-ateliers-2-3-4
https://www.archdaily.com/868946/ciudadela-29-de-julio-park-el-equipo-mazzanti-plus-aev-arquitectos
https://www.archdaily.com/867368/arjuzanx-natural-reserve-inca-architects-plus-alep-landscape
https://www.archdaily.com/806630/luiz-paulo-conde-waterfront-promenade-b-plus-abr-backheuser-e-riera-arquitetura
https://www.archdaily.com/803228/cultuurpark-westergasfabriek-gustafson-porter-plus-bowman
https://www.archdaily.com/796563/park-in-jurbarkas-ararte
https://www.archdaily.com/794810/padre-renato-poblete-river-park-boza-arquitectos
https://www.archdaily.com/793523/sydney-park-water-re-use-project-turf-design-studio-plus-environmental-partnership-alluvium-turpin-plus-crawford-dragonfly-and-partridge
https://www.archdaily.com/770488/the-luchtsingel-zus

A jako závěrečný příklad - jak dnes může vypadat památník....
https://www.archdaily.com/869284/irish-hunger-memorial-1100-architect

Pro doplnění - poloha původního Mostu a původní struktura osídlení v krajině...

A současný stav - lomy se postupně zatopují. Pokud původní polohy měst, sídel byl výsledkem tisíciletého postupného vývoje, dnes musíme tento vztah velmi náročně, velmi jemně i velmi zodpovědně konstituovat, vytvářet. Nejde tu jen a pouze o rekultivace a naplňování lomů vodou. Je třeba znovuvytvářet obce a sídla jako místa smysluplného lidského pobytu. Vztah sídla s krajinou je třeba neustále hledat a vytvářet...

ps. možná už příště vyměním úvodní obrázek... :-)

pps. pokud by někoho podrobně zajímalo se se odehrávalo těsně před tím, než bylo Repre postaveno - tedy konec padesátých až sedmdesátá - pak třeba zde: https://www.kosmas.cz/knihy/144497/architektura-60.-let/

Lanovka

TÉMA MARIÁNSKÉ LOUKY A ZPŮSOBU JEJÍHO UCHOPĚNÍ 

(KDE LANOVKA NEMÁ CO DĚLAT) JE ZDE:

http://decinarchitekt.blogspot.com/2018/07/vstup-do-problematiky-marianske-louky.html

U nesmyslnosti tzv.lanovky (nesmyslnost z toho důvodu, že vede z archeologicky cenné lokality, kde nikdo žádnou výstavbu nepřipustí a staticky těžko zabezpečitelnou skálu) je pro mne nejsmutnější extrémně negativní energie, která je do přípravy vkládána což mi jen dokresluje například doslova radost např. jejího projektanta, že se to lidem nelíbí... 

.. dále podrobnější analýza tzv.lanovky:

Před dvěma týdny se mi do rukou dostal podklad - nová studie lanovky spojující Mariánskou louku s Pastýřskou stěnou. Téma, které bylo v Děčíně už mnohokrát diskutováno.

Bohužel i tady chybí základní analýza a úvaha - odkud kam by lanovka měla jít - tedy jaká mají být napojení na strukturu pěších komunikací, kde budou parkovat autobusy, kudy by vedly trasy od Zámku ke spodní stanici lanovky...  jak by to bylo napojeno a nábřeží....

...bez toho všeho návrh bude vždy působit jako velmi sofistikovaný, velmi pozoruhodně strukturovaný (opírající se nyní i o pojmy jako ikonická stavba), ale pořád jen jako katalogový list výrobce..... 

A to jsme se ještě nedostali podrobněji k řešení na levém břehu. Tam už jeden zbytek po technologickém řešení, které bylo v osmdesátých letech vnímáno jako poslední záchvěv minulého režimu  už je. Je nevyužívaný a budeme velmi náročně hledat jeho uplatnění - i když dnes z toho lze udělat pozoruhodnou atrakci - těžko bychom u nás hledali takto náročné důlní dílo přímo v centru městad (razili údajně příbramští havíři). ...

Jádro obce a vztah mezi Zámkem a Nebíčkem je navýsost romantický, křehký a citlivý. Jakýkoli razantní zásah do tohoto vztahu musí probíhat od samého počátku ruku v ruce se systematickým a koncepčním přehodnocením všech vazeb a souvislostí.... celého údolí ....

Technika dnes určitě umí divy, tedy technika jako nástroj vyjádření komplexních a složitých vztahů - jak bychom to případně očekávali v tomto případě - tedy pokud je technika zodpovědně a smysluplně užita. Pokud je technika použita jako diktát - dokáže vysávat to křehké a zranitelné co v centru Děčína je, a co je právem hodno obdivu.....místo toho, aby přinesla nějakou další smysluplnou hodnotu...

A jak že ta nejaktuálnější prezentace vypadá?

 Tady je mnou asi nejvíce kritizovaná situace - je to pouze velmi schematické zapojení do kulturních, komunikačních, přírodních a topologických souvislostí:

 Ano, se základními úvahami přístupu lze jen souhlasit. Jako u všech silných idejí je ale nejdůležitější jejich prověření rozpracováním souvislostí a hlavně kompletní prověření až do toho nejmenšího detailu.....

Princip cihelných stuh jako jednoduchá úvaha? Cihelná stěna v měřítku opěrné zídky? tři - čtyři metry vysoká? Tedy lidsky vnímatelná cihelná zídka? Nebo cihelná zídka měřítka barokního fortifikačního opevnění - tedy velmi náročně promýšlená z hlediska strategických potřeb státu - a velmi sofistikovaně navazující na topologii terénu? dotvářející obrannou konfiguraci krajiny? 

Obávám se, že cihelná stěna je tu použita bez takovýchto lidsky prověřených vazeb ..... 

ve zcela jiných měřítcích....

... příklady jsou skvělé, na nich použité měřítko je jemné a adekvátní.....

... pětisekundový test je skvělý.... jen každý ze zde uvedených příkladů je mimořádně silně ukotven ve vlastních kulturních a společenských souvislostech.... a především proto je tak jednoduše čitelný..... 

...dnes je nezbytné, aby zážitky poskytnuté obdobnými "hrozinkami na dortu" urbánní struktury měst byly komplexní - aby přehodnocovaly dosavadní vývoj obce a přinášely novou kvalitu, nové hodnoty... 

"Lanovka" na levém břehu nevyřeší jednoduše přístup do ZOO.. ten je přece ještě dost daleko....

.... pokud jde o divadlo - se který je tu uvažováno na Mariánské louce ve vazbě na spodní stanici lanovky...... jaká je struktura využití venkovních prostor ve městě, proč zrovna tady by mělo být kino? 

Neměl by ve struktuře veřejných prostor ve městě zde být  preferován klid.... a obdobné atrakce jako koncerty a kino nechat na plochy blíže k Labi? na nábřežích?...  tam by krajinný kontext byl touto atraktivitou umocněn - jak je ostatně patrné z kousek dál velmi oblíbeného Rogala....

Ve městě je velmi důležitá práce s měřítkem. Ze zákresu na Pastýřské stěně je patrné, že objekt by byl o dost vyšší než vlastní nedaleko stojící Nebíčko i s pískovcovým soklem.... a to tu máme ještě již zmíněný nevyužívaný objekt pod parkovištěm... a to tu máme ještě objekt výtahu z konce osmdesátých let... 

... atraktivitu Nebíčka a jedineční vyhlídky, které tam jsou už nyní by zlepšilo třeba lepší využívání travnatých teras.... 

A přístupnost? Cesty nahoru by si zasloužily opravu, výtah skalou by si zasloužil znovuotevření - i kdyby se výtah vyměnil za točité schodiště.... stejně tak by si Nebíčko zasloužilo trochu civilnější noční nasvětlení...(a to všechno by bylo dobré provést tak jako tak....)... a případné pohodlnější spojení nahoru by šlo zajistit mikrobusy... (jak jsem se dozvěděl, to se prý již zkoušelo a neosvědčilo se).

... jak je vidět i na zákresu na Mariánské louce, nejedná se o cihelnou stavbu s pro místo přívětivým měřítkem...  do jaké výšky sahá nejvyšší bod? čtyřpatrového domu?.... nešla by pro případnou spodní stanici využít jinou  z přírodních terénních vln -  jako je již zmiňovaný spodní konec Kvádrberku? 

To vše (mj.) by bylo dobré prověřit.... a to jsme ještě podrobněji nemluvili o smysluplnosti pozice této stanice ve struktuře města..... aby se pro město nestala "špuntem" ale generovala jeho přirozený a smysluplný rozvoj....

.... najít takové místo na pravém břehu, které by nebylo lanovkou vysáto, ale generovalo jeho další smysluplný rozvoj je něco, co by si  zasloužilo prověřit soutěží. Tedy celou akci "Lanovka" by bylo dobré případně prověřit soutěží. Pokud by byly dány limity technologií lanovky, soutěžící by v rámci svého řešení byli nuceni generovat takové návrhy a takový přístup, který by řešil problémy tohoto předkládaného návrhu (pokud je to ale vůbec  možné).

A abychom měli alespoň trochu nadhled - několik nadhledových pohledů:

A dovětek o "všemocnosti" médií. Toto (viz. obrázky níže) mi někdy v půli června poslal překvapený kolega Tomáš Veselý - cože to tam v tom Děčíně děláme. Článek totiž vyznívá, že je vše už na spadnutí. 

Ano, pro laika kvalita vizuální stránky prezentace jednoduše dokáže překrýt nekvalitu koncepční, práce s veřejným prostorem, souvislostmi. 

Ferrata

...jen drobná zmínka co na mě příští rok také čeká - zázemí Ferraty - v souvislosti s žádostí na rozšíření a zkvalitnění zázemí čerstvě otevřené restaurace. Budeme ale také prověřovat i dolní zázemí výtahu (minimálně), jako i možnosti - jaké jsou vlastně možnosti s ním naložit...

A pracovní verze uchopení problému:

Přímo od paní primátorky jsem ale dostal tento podklad, dokládající, že protichůdnost požadavků kladených na zázemí Ferraty, které bude nezbytné uspokojit je doopravdu velká (a to v tomto případě šlo "jen" o vymknutý kotník).