Stránky architekta města Děčín

Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

středa 8. listopadu 2017

Nábřeží ještě jednou


Výchozí model uvažování  - dokumentace zpracovaná, řízená a potenciálně realizovaná  ŘVC 
(Ředitelství vodních cest) - v rámci akce "jez". 

Na levém břehu je zkrácený Jílovák, lávka přes Labe u železničního mostu končí na parkovišti. Pozemek u Labe je kvůli lepšímu průtoku řeky snížen, a je doplněn vegetací jako náhrada za zeleň odebranou dále po proudu. Jsou tu dokonce i laguny. Jediným doplněním požadavku města jsou cyklostezky.









Na pravém břehu je nejzásadnější nové koryto Ploučnice a most přes něj. U Starého města je navrhován přístav malých plavidel. Je tu doplňován přírodní charakter – laguny, keře….



Koncept návrhu
Princip návrhu po obou březích? Labe – náhrady CHKO – pěší a cyklistické komunikace (promenáda) obroubená stromy – navázání na obec.

 Naznačeny jednotlivé plochy, které nespadají do požadavku náhrad (CHKO) – doufám.
S těmito plochami by bylo dobré do budoucna  uvažovat jako s potenciálně rekreačními oblastmi – velkorysé řešení – buď jen tráva, nebo sportoviště, nebo cokoli jiného – ale vždy řešit v celku nábřeží..
Všechny růžově vymezené oblasti si zasluhují samostatný přístup.

Jde především o vybudování takové struktury území, která by postupně mohla být doplňována. 



A ještě i další možná komunikační propojení území (červeně - transbordéry, sv. modrá - příležitostný přívoz)


Tady je varianta, že kosu v ústí Labe a Ploučnice necháme volnou





Doplňkové skici z nadhledu:










sv.modře naznačeny možnosti napojení lávky na Mariánskou louku, překročení Ploučnice.









Vše je jen koncept a výchozí moment uvažovaných návazností souvisejících se soutěžní podle regulí České komor architektů na na návrh nové lávky podél železničního mostu pro cyklisty a pěší (například po včerejší debatě s občany na místě bych tu ještě měl doplnit další možnosti zakončení lávky na levém břehu......)

viz též:
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/07/lavka-pres-labe.html

A opět - několik oblíbených příkladů:
https://www.archdaily.com/874134/7-firms-reveal-plans-for-los-angeles-river-revitalization

https://www.dezeen.com/2017/11/01/boston-coastal-resilience-solutions-report-climate-change-elevated-parks-flood-barriers/

https://www.archdaily.com/340042/development-banks-of-the-meurthe-atelier-cite-architecture



čtvrtek 2. listopadu 2017

Územní plán






 Územní plán Děčína

Zadání bylo vypracováno v květnu 2012. Současný platný ÚP byl schválen Zastupitelstvem města Děčín dne 21.3.2002. do okamžiku vydání Zadání nového ÚP byly vydány 4 změny, pořízené převážně na žádost soukromých investorů či vlastníků pozemků.

Pořizování Územního plánu je kontinuální dlouhodobý proces, který má své zákonitosti, potřeby a požadavky. V tomto procesu je počínaje zadáním důležité doslova vše. Především podpora odborné, ale úplně nejvíc podpora laické veřejnosti.

Záměr rozvoje obce a celého území je jasný (kromě nezbytného splnění všech požadovaných technických ukazatelů) – měl by být tak otevřený, aby aktivně lákal k investování, stavění , přístupu a vstupu do území kohokoliv, ale měl by být zároveň do té míry přísným, aby při maximálním zaplnění území bylo dosaženo větších obecně srozumitelných a chápaných hodnot území – jednoduše řečeno aby došlo ke zhodnocení krajiny, historie, společenského a dalších potenciálů, které teprve čekají na své odkrytí (tedy nejen věcí technických).

Celkový koncept
Celkový koncept k přístupu tvoření sídla je vyjádřen v grafickém podkladu – dva mírně od sebe posunuté polokruhy, které jsou v návrhu systematicky zaplňovány výstavbou a okolo toho následují jednotlivé vymezené obce. Důvody, proč tomu tak je a z jakých limitů a omezení se tato historická struktura vytvořila v podkladech není. Tento přístup ale umožňuje poměrně jednoduchým způsobem zabránit vážnější exploataci Má ale i své slabé stránky. Pokud totiž sídlo v současné podobě vnímáme jako mimořádně hodnotné, bylo by dobré, aby bylo možno si mentální mapu vedoucí k současnému stavu opět jednoduše a srozumitelně projít – a na chápání hodnot sídla se pak shodnout. Jen tak bude možné vytvořit a vytvářet další smysluplnou vrstvu.

Ano jde mi o stanovení kvality v území. Kopec je cenný? Určitě ano! Voda je cenná? Určitě ano! Ale proč tento konkrétní kopec v této konkrétní poloze a proč zrovna toto konkrétní Labe v tomto konkrétním místě?

V současnosti jsou oba „polokruhy“ osídlení daleko spíše a daleko přesněji definovány ze severu končící deskou Labských pískovců, kterou je osídlení velice pevně definováno v krajině. Tato linie dala následně vzniknout v případě Podmokel linii exkluzivních vil ve svahu pod ní a pak i nejnákladnějším domům zejména okolo dnešní Teplické ulice. Tato danost byla později dále rozveden mj. zoologickou zahradou. Obdobně osídlení pravého břehu je ze severu zakončeno Kvádrberkem – opět s přesahy do okolí - s jedinečnou linií parků dole u Labe ukončenou Střelnicí a nad ním tzv.Labskou vyhlídkou a Starokatolickým kostelem. Odtud odněkud – z tohoto způsobu uvažování - pak vychází i produktivní vztah pravého i levého břehu s osídlením (Podmokly, Děčín) ke svému severnímu konci (Pastýřák a Kvádrberk) – produktivní - smysluplně podněcující ke stavebním aktivitám.   Vztah snese srovnání s tím, co znamená pro Vídeň Vídeńský les, nebo pro Prahu Brdy a Křivoklátsko. Společným tématem je tu silné zázemí.   

Vzhledem k tomu, že v současné době již smysl ani ten urbanistický – jednoduše a prostě není dán sám o sobě z pozice tzv. přirozeného sociálního pokroku – je třeba do veškerých lidských činností ke kterým patří i urbanismus a architektura tento smysl vnášet a tvořit ho. V případě územního plánování je pak nezbytné způsobem, který jsem uvedl na příkladu vztahu Podmokel k Pastýřáku a Děčína ke Kvárdberku hledat vztahy u všech jednotlivých částí celého území řešeného ÚP – to v dokumentaci postrádám.

Z minulosti jsme uchváceni, jak velkoryse se sídlem a krajinou pracovalo baroko, není možné pominout středověký intimní vztah k drobným krajinným zvláštnostem a dominantám – dnes toto vše vnímáme jako mimořádně krásné – protože dobře vyvažující vztah kultura X technika . Stejně tak i dnes hledáme způsoby jak smysluplně vztáhnout sídlo ke krajině .

Na levém břehu jsou stále velmi dobře patrné stopy osídlení, které byly koncem devatenáctého století radikálně přetrhány výstavbou železnice. Toto potenciálně obrovské napětí by mohlo v ÚP být přetaveno do mimořádných kvalit. Představa, že pod parčíkem okolo Thunovské kaple jsou pouze normální rodinné domy považuji v tomto ohledu za promarněnou příležitost.

Že jsou v ÚP vymezeny jednotlivé významné body a prvky? Určitě, ale daleko důležitější je vazba a vztah mezi nimi navzájem – sociální a společenská struktura. Až jejím prostřednictvím se vytváří smysl tolik potřebný pro život, orientaci a identifikaci s místem, prostředím. Jen tak je možno vytvářet něco, co může být dále zušlechťováno a kultivováno.

Jak uvádím na začátku – cílem je všemi prostředky, způsoby a možnostmi umožnit městu smysluplný rozvoj. Město by i svým ÚP mělo v každém vzbuzovat touhu zde bydlet, rozvíjet se a kultivovat ho. Cílem je vytváření města, kde se hodnoty budou násobit, ne vyprazdňovat.

Konkrétněji:

Analytická mapa:
Grafické vyjádření složitosti území je bohužel velmi schematické (v malých grafických zkratkách, i ve velkém výkresu). Je těžké si představit, že by v půlkruzích vymezujících Podmokly na jedné a Děčína na druhé straně řeky nebyly další důležité prvky.

Právě tato analytická mapa by měla být pro kohokoliv, kdo by rád v DC stavěl jednoduchým návodem jak se v celém mimořádně složitém území jednoduše orientovat. Pokud je většina navrhovaného rozšíření uvažována rodinnými domy – s pravděpodobně nepříliš kvalitními návrhy, má právě struktura osídlení pro tento druh výstavby mimořádný vliv.

Analytická mapa by vlastně měla být převedením mentální mapy vnímání hodnot území do srozumitelné grafické podoby tak, aby kvality území šlo dál rozpracovávat konkrétními charaktery lokalit a konkrétních míst, veřejných prostorů, vazeb na krajinu. Aby sama tato struktura měla tak silný charakter, že by si při jejím postupném naplńování vynucovala určitý způsob jednání.

ÚP nepracuje s pro město tak mimořádně důležitými pojmy jako je čtvrť – tedy místo, které dokáže tam bydlící občan obsáhnout svým každodenním životem. Jde o sociologický aspekt tvorby města jaký známe dnes například z tvorby autorů jako je Jiří Jehlík - teoreticky, nebo Michal Kohout – teoreticky i prakticky. 

Navíc Děčín je mimořádně mozaikovitě uspořádán. Tato mozaikovitost je dána rozparcelováním vodou, železnicí i silnicí na části se specifickou silou, charakterem, silnými a slabými stránkami, výhodami a nevýhodami. O této jeho vnitřní struktuře UP neví.

Doprava:
Napojení z DC směrem k dálnici a na Ústí tzv.variantou Pastýřskou považuji za neakceptovatelnou. U variant Chrochvická nebo tzv.Zelená jistě půjde postupnými kroky najít to nejlepší řešení. Možnosti trasování Ústím na dálnici – z Děčína podél Labe - jsou mimo možnosti tohoto ÚP – zde je mnohé odvislé od průjezdu Ústím (tunely?) a hlavně vyřešení uzlu pod Větruší v údolí Bíliny – v kombinaci s uvažovaným VRT. Vše mimo kompetenci tohoto ÚP.

Obě dvě varianty jak tzv. Chrochvická tak tzv. Zelená jsou zatíženy mnoha problémy (od geologických poměrů – sesuvná území, vstupu na přírodně cenné lokality – s požadavky na ochranu, tak i vstupy do intravilánů obcí s požadavkem na bourání domů atd….) Pro obsáhnutí těchto problémů bude jistě třeba mimořádného inženýrského jako i architektonického důvtipu – stejně jako citu v případě práce s krajinou.

Připomínky Komise urbanistiky:
Od okamžiku zadání Územního plánu Děčína bylo Komisí urbanistiky posouzeno mnoha lokalit. Tyto závěry se však do ÚP - vzhledem k tomu, že nebyly uplatněny v řádném projednání a měly pouze doporučující charakter - nemusely být zhotovitelem návrhu Územního pláno Děčín akceptovány v plném rozsahu. Prosím o zapracování těchto připomínek Komise urbanostiky. Tento požadavek bude podán patrně z více stran – zejména těch, kteří se na jeho přípravě aktivně podíleli.

Bohužel ÚP nebyl ve fázi rozpracovanosti už s Komisí urbanistiky v řádu posledních let projednáván – ke škode ve vztahu k výsledné kvalitě a stanovování hodnot území.

Rozvoj osídlení v limitu intravilánu:
Jednu z mimořádně důležitých věcí, které by se měly promítnout do ÚP a které v něm nevidím je systémové řešení vztahu různých druhů funkcí pospolu a vedle sebe. Je to jedna z velmi podstatných charakteristik DC. Jak se Děčín nachází v kotlině a dále je do všech stran sevřen údolími – navíc prošpikován jak vodními toky,  železnicemi, sinicemi – je na předem těžko rozšiřitelném území charakteristické střetávání a vyrovnávání se především bydlení a průmyslu (ale i skladů, občanské vybavenosti, atd..). Tomuto faktu by měla být věnována mimořádná pozornost. Formou minimálně liniové zeleně, zabezpečením dostatečného průjezdního profilu, chodníků. Nemělo by se stát, že bychom do budoucna přes revitalizované brownfieldy – kde by byly třeba jen haly – chodili do obytných čtvrtí po silnici – bez chodníků (

Je třeba hledat způsoby jak těmto potenciálním střetům zamezovat, aby oba mohli žít a růst vedle sebe bez potenciálních hrozeb střetů do budoucna. Právě k tomu je třeba velmi ale velmi pečlivě a detailně a přesně definovat hodnoty a kvality území – a to tak aby vše odpovídalo realitě.

Liniová zeleň:
Jedním ze způsobů jak zlepšit kvalitu života ve městě je používání liniové zeleně. Měla by být minimálně v centru Rozběles, pak od Pětimostí okolo Tesca k Labi.

Minimálně za zvážení stojí prověření liniové zeleně na kose zimního přístavu. Určitě tím dochází ke kolizi s požadavky povodí Labe i s historickou stopou dlážděné cesty na jejím hřebeni. Za prověření ale tento krok stojí.

Liniová zeleň by měla být určitě i součástí nábřeží – tedy po celé délce průchodu řeky obcí. Samozřejmě po koordinaci s povodím. Pokud by v linii byla místa, kde by vysoká zeleň nebyla akceptovatelná, je nezbytné hledat způsoby jak ji z hlediska definice vztahu osídlení X řeka nahradit.

Nábřeží:
Nábřeží je i v ÚP hodnoceno jako jedna z největších hodnot území. Jako nábřeží ale definuje pouze území v souladu s dobou, kdy vedle sebe koexistovaly a konkurovaly si dvě obce – Děčín a Podmokly. I formou rozšíření nábřeží je nebytné cíleně budovat a vytvářet společnou identitu danou dopracováváním jednotlivých částí území až k Labi (Podmokly, Staré město).

Vznáším požadavek na rozšíření definice cenného labského nábřeží na levém břehu až po vjezd do tzv. Zimního přístavu, na pravém břehu minimálně na stejnou úroveň. Prosím o zvážení, zda rozvoj těchto území nepodmínit vypracováním územní studie (s ŘVC jsem to projednával a souhlasí). S rozsahem až po souvisle zastavěné plochy.

V současný okamžik se pracuje s variantami – jez ano i jez ještě ne. V obou případech je ale nezbytné stanovit, že po celé délce intravilánu města jsou nábřeží výrazným a významným městotvorným prvkem.  Nesmí se stát aby se postupnou salámovou metodou v těchto cenných územích např. na úrovni Starého města budovala na nábřeží nahodile parkoviště, aby na levém břehu na jih od Nového mostu najednou vyrostl autobazar (?) a podobně. Odtud i práce s výškovou hladinou v těsné vazbě na vodu – jedná se zejména o Rozbělesy, kde jsem se požadavkem na vysoké průmyslové objekty už setkal. Toto vše je ve vazbě na řeku a hodnoty které ve svém okolí generuje nejprve vyhodnotit, analyzovat a nakonec vyhodnotit do jaké míry by se do ÚP mely promítnout.

Územní studie:
ÚP tohoto titulu moc nevyužívá. V určitých případech může být zábranou rozvoje území a je třeba s ním pracovat velmi opatrně. Navrhuji ho ve vazbě na nábřeží – viz předchozí bod. Doporučoval bych ho v případě celého rozvojového území okolo Východního nádraží.

Technická infrastruktura:
V Děčíně stále na mnoha místech není kanalizace. Je to dáno především jeho velkou rozlohou a roztažeností do krajiny. Podpora budování technické infrastruktury je jednou z nejdůležitějších pragmatických a praktických aspektů tohoto ÚP.

Strategie X taktika
Je otázkou do jaké míry by se do dokumentu jako je ÚP měly promítnout problémy a problematika území, která je každému z místních jasná na první pohled. Mluvím především o mimořádně velkém počtu objektů ve špatném zdravotním stavu, které čekají na své znovuvzkříšení. ÚP se s toto problematikou v textové části vyrovnává, ale je otázka zda to není málo.

Jedná se ale i o podchycení tzv. vyloučených a potenciálně vyloučených lokalit – kterým je třeba věnovat zcela mimořádnou pozornost. Pozornost ve smyslu – viz výše – hledání a vyzdvihování – rozvoj silných vlastností tímto způsobem ohrožených lokalit.

Další strategií z hlediska širších souvislostí je hledání a definování smysluplných vazeb na své okolí. Zejména na Ústí nad Labem - vše v textových částech podchyceno. Jedná se především o připravovaný VRT terminál, který je v současnosti prosazovaný na LVH – minimálně by stálo za to se k tomu vyjádřit – jakým způsobem  změní strukturu osídlení a jak je možné ve vztahu k osídlení DC z toho těžit. Jde i o změna počtu tranzitní dopravy, i nákladní dopravy procházející Děčínem.

Stanovení využití jednotlivých lokalit.
Až po provedení analýzy konkrétních hodnot území a jakým způsobem se tyto konkrétní hodnoty promítají do konkrétních míst, lokalit a rozvojových ploch je možné přistoupit ke korekci možností využití a charakteristik jednotlivých území (týká se všech ke změně navrhovaných ploch).

Výše uvedené připomínky zásadním způsobem vycházejí z velmi podrobně sepsaného Zadání ÚP z roku 2012, kde je v jednotlivých konkrétních bodech možno se k nim velmi přesně odvolávat a vztahovat – ve smyslu tuto kvalitu urbanistickou, architektonickou požadovat.

Závěr
Stanovení využívání jednotlivých lokalit ale v žádném případě není možné řešit akademicky nad svítícím monitorem obrazovky počítače. Pokud se podíváme na základní požadavek etiky vycházející z adekvátního převedení současného stavu, možností a potenciálů do reality – jednoznačně s tím souvisí i seznámenost, svázanost a hlavně podpora jednotlivých konkrétních lokalit s tímto ÚP. Územní plán nebude naplňován abstraktními obyvateli, ale konkrétními občany se kterými je již dnes možné vést dialog. Agrument, že mu nerozumí neobstojí – obec se může rozvíjet jen všeobecnou podporou – tehdy  je třeba se naučit argumentovat způsobem, který bude obecně srozumitelný a akceptovatelný.

A současný Dečín - to nejsou pouze „dva polokruhy“ – jako centrum - a okolo nich několik vesnic. Děčín je i ve svém centru velmi sofistikovaně rozdělen na mnoho svébytných čtvrtí . Kde každá má své těžiště svou dominantu, svůj veřejný prostor, své problémy a své požadavky. Zároveň jsou velmi důležitá mimořádně jemná a komplikovaná propojení mezi těmito jednotlivými čvtrtěmi. Pokud bude chtít jít někdo do Děčína bude to mj. i proto, že je městu vlastní starost a péče o odlišnosti – jeho vnitřní bohatost, kterou je třeba rozvíjet.

Moc z toho současný návrh ÚP nerozpoznává.

DC je s krajinou doslova prorostlý – i proto v rámci intravilánu obce má smysl zachovávat volné zelené plochy aby obec i nadále byla s krajinou spojena. Tento vztah je třeba systematicky a smysluplně kultivovat – část po části – po jednotlivých parcích, lesoparcích, vstupy na volnou krajinu. Tento způsob uvažování známe z mnoha obdobných českých měst, kde je možno se o všem přesvědčit..

A opět zdůrazňuji, že jak uvádím na začátku – cílem je všemi prostředky, způsoby a možnostmi umožnit městu smysluplný rozvoj. Město by i svým ÚP mělo v každém vzbuzovat touhu zde bydlet, rozvíjet se a kultivovat ho. Cílem je vytváření města, kde se hodnoty budou násobit, ne vyprazdňovat.

Jsem přesvědčen, že cestou, která je zde naznačena (doplnění analýz hodnot území a následné promítnutí do všech změněných území, včetně doplnění jak je uvedeno výše)  je možno ÚP Děčína, Děčína s jeho mimořádnými dispozicemi a možnostmi, velmi kvalitně dokončit.

Se zpracovatelem se mi přes veškeré úsilí v době po zveřejnění ÚP nepodařilo setkat, nemohl jsem tedy zatím tyto argumenty projednat osobně. Věřím ale, že během další práce na ÚP a zejména s výše zmíněnými korekcemi – o které mě i osobně zpracovatel ÚP požádal - bude náš vztah intenzivnější.

Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.
Architekt města Děčín

2/11/2017



Vyjádření k Územnímu plánu Děčína, které je součástí souborného vyjádření Magistrátu.

ps. zde něco málo doplnění týkající se dopravy:
https://usti.idnes.cz/decin-dalnice-d8-varianta-privadec-tri-trasy-doprava-fh5-/usti-zpravy.aspx?c=A171214_370646_usti-zpravy_vac2 




pps. a na závěr několik analytických úvah na téma DC a jeho Územního plánu od jeho zpracovatele: