Územní plán Děčína
Zadání bylo
vypracováno v květnu 2012. Současný platný ÚP byl schválen Zastupitelstvem
města Děčín dne 21.3.2002. do okamžiku vydání Zadání nového ÚP byly vydány 4
změny, pořízené převážně na žádost soukromých investorů či vlastníků pozemků.
Pořizování
Územního plánu je kontinuální dlouhodobý proces, který má své zákonitosti,
potřeby a požadavky. V tomto procesu je počínaje zadáním důležité doslova
vše. Především podpora odborné, ale úplně nejvíc podpora laické veřejnosti.
Záměr rozvoje obce
a celého území je jasný (kromě nezbytného splnění všech požadovaných
technických ukazatelů) – měl by být tak otevřený, aby aktivně lákal
k investování, stavění , přístupu a vstupu do území kohokoliv, ale měl by
být zároveň do té míry přísným, aby při maximálním zaplnění území bylo dosaženo
větších obecně srozumitelných a chápaných hodnot území – jednoduše řečeno aby
došlo ke zhodnocení krajiny, historie, společenského a dalších potenciálů,
které teprve čekají na své odkrytí (tedy nejen věcí technických).
Celkový koncept
Celkový
koncept k přístupu tvoření sídla je vyjádřen v grafickém podkladu –
dva mírně od sebe posunuté polokruhy, které jsou v návrhu systematicky
zaplňovány výstavbou a okolo toho následují jednotlivé vymezené obce. Důvody,
proč tomu tak je a z jakých limitů a omezení se tato historická struktura
vytvořila v podkladech není. Tento přístup ale umožňuje poměrně
jednoduchým způsobem zabránit vážnější exploataci Má ale i své slabé stránky. Pokud
totiž sídlo v současné podobě vnímáme jako mimořádně hodnotné, bylo by dobré,
aby bylo možno si mentální mapu vedoucí k současnému stavu opět
jednoduše a srozumitelně projít – a na chápání hodnot sídla se pak shodnout.
Jen tak bude možné vytvořit a vytvářet další smysluplnou vrstvu.
Ano jde mi o
stanovení kvality v území. Kopec je cenný? Určitě ano! Voda je cenná?
Určitě ano! Ale proč tento konkrétní kopec v této konkrétní poloze a proč
zrovna toto konkrétní Labe v tomto konkrétním místě?
V současnosti
jsou oba „polokruhy“ osídlení daleko spíše a daleko přesněji definovány ze
severu končící deskou Labských pískovců, kterou je osídlení velice pevně
definováno v krajině. Tato linie dala následně vzniknout v případě
Podmokel linii exkluzivních vil ve svahu pod ní a pak i nejnákladnějším domům zejména
okolo dnešní Teplické ulice. Tato danost byla později dále rozveden mj. zoologickou
zahradou. Obdobně osídlení pravého břehu je ze severu zakončeno Kvádrberkem –
opět s přesahy do okolí - s jedinečnou linií parků dole u Labe ukončenou
Střelnicí a nad ním tzv.Labskou vyhlídkou a Starokatolickým kostelem. Odtud odněkud
– z tohoto způsobu uvažování - pak vychází i produktivní vztah pravého i
levého břehu s osídlením (Podmokly, Děčín) ke svému severnímu konci (Pastýřák
a Kvádrberk) – produktivní - smysluplně podněcující ke stavebním
aktivitám. Vztah snese srovnání s tím, co znamená
pro Vídeň Vídeńský les, nebo pro Prahu Brdy a Křivoklátsko. Společným tématem
je tu silné zázemí.
Vzhledem
k tomu, že v současné době již smysl ani ten urbanistický – jednoduše a prostě není
dán sám o sobě z pozice tzv. přirozeného sociálního pokroku – je třeba do veškerých
lidských činností ke kterým patří i urbanismus a architektura tento smysl
vnášet a tvořit ho. V případě územního plánování je pak nezbytné způsobem,
který jsem uvedl na příkladu vztahu Podmokel k Pastýřáku a Děčína ke
Kvárdberku hledat vztahy u všech jednotlivých částí celého území řešeného ÚP –
to v dokumentaci postrádám.
Z minulosti
jsme uchváceni, jak velkoryse se sídlem a krajinou pracovalo baroko, není
možné pominout středověký intimní vztah k drobným krajinným zvláštnostem a
dominantám – dnes toto vše vnímáme jako mimořádně krásné – protože dobře
vyvažující vztah kultura X technika . Stejně tak i dnes hledáme způsoby jak
smysluplně vztáhnout sídlo ke krajině .
Na levém břehu
jsou stále velmi dobře patrné stopy osídlení, které byly koncem devatenáctého
století radikálně přetrhány výstavbou železnice. Toto potenciálně obrovské napětí
by mohlo v ÚP být přetaveno do mimořádných kvalit. Představa, že pod
parčíkem okolo Thunovské kaple jsou pouze normální rodinné domy považuji v tomto
ohledu za promarněnou příležitost.
Že jsou
v ÚP vymezeny jednotlivé významné body a prvky? Určitě, ale daleko důležitější
je vazba a vztah mezi nimi navzájem – sociální a společenská struktura. Až
jejím prostřednictvím se vytváří smysl tolik potřebný pro život, orientaci a
identifikaci s místem, prostředím. Jen tak je možno vytvářet něco, co může
být dále zušlechťováno a kultivováno.
Jak uvádím na
začátku – cílem je všemi prostředky, způsoby a možnostmi umožnit městu
smysluplný rozvoj. Město by i svým ÚP mělo v každém vzbuzovat touhu zde
bydlet, rozvíjet se a kultivovat ho. Cílem je vytváření města, kde se hodnoty
budou násobit, ne vyprazdňovat.
Konkrétněji:
Analytická mapa:
Grafické
vyjádření složitosti území je bohužel velmi schematické (v malých grafických
zkratkách, i ve velkém výkresu). Je těžké si představit, že by v půlkruzích
vymezujících Podmokly na jedné a Děčína na druhé straně řeky nebyly další
důležité prvky.
Právě tato
analytická mapa by měla být pro kohokoliv, kdo by rád v DC stavěl
jednoduchým návodem jak se v celém mimořádně složitém území jednoduše orientovat.
Pokud je většina navrhovaného rozšíření uvažována rodinnými domy –
s pravděpodobně nepříliš kvalitními návrhy, má právě struktura osídlení
pro tento druh výstavby mimořádný vliv.
Analytická
mapa by vlastně měla být převedením mentální mapy vnímání hodnot území do
srozumitelné grafické podoby tak, aby kvality území šlo dál rozpracovávat
konkrétními charaktery lokalit a konkrétních míst, veřejných prostorů, vazeb na
krajinu. Aby sama tato struktura měla tak silný charakter, že by si při jejím
postupném naplńování vynucovala určitý způsob jednání.
ÚP nepracuje
s pro město tak mimořádně důležitými pojmy jako je čtvrť – tedy místo,
které dokáže tam bydlící občan obsáhnout svým každodenním životem. Jde o sociologický
aspekt tvorby města jaký známe dnes například z tvorby autorů jako je Jiří
Jehlík - teoreticky, nebo Michal Kohout – teoreticky i prakticky.
Navíc Děčín je
mimořádně mozaikovitě uspořádán. Tato mozaikovitost je dána rozparcelováním
vodou, železnicí i silnicí na části se specifickou silou, charakterem, silnými
a slabými stránkami, výhodami a nevýhodami. O této jeho vnitřní struktuře UP
neví.
Doprava:
Napojení
z DC směrem k dálnici a na Ústí tzv.variantou Pastýřskou považuji za
neakceptovatelnou. U variant Chrochvická nebo tzv.Zelená jistě půjde postupnými
kroky najít to nejlepší řešení. Možnosti trasování Ústím na dálnici –
z Děčína podél Labe - jsou mimo možnosti tohoto ÚP – zde je mnohé odvislé
od průjezdu Ústím (tunely?) a hlavně vyřešení uzlu pod Větruší v údolí
Bíliny – v kombinaci s uvažovaným VRT. Vše mimo kompetenci tohoto ÚP.
Obě dvě
varianty jak tzv. Chrochvická tak tzv. Zelená jsou zatíženy mnoha problémy (od
geologických poměrů – sesuvná území, vstupu na přírodně cenné lokality –
s požadavky na ochranu, tak i vstupy do intravilánů obcí s požadavkem
na bourání domů atd….) Pro obsáhnutí těchto problémů bude jistě třeba
mimořádného inženýrského jako i architektonického důvtipu – stejně jako citu
v případě práce s krajinou.
Připomínky Komise urbanistiky:
Od okamžiku
zadání Územního plánu Děčína bylo Komisí urbanistiky posouzeno mnoha lokalit.
Tyto závěry se však do ÚP - vzhledem k tomu, že nebyly uplatněny
v řádném projednání a měly pouze doporučující charakter - nemusely být
zhotovitelem návrhu Územního pláno Děčín akceptovány v plném rozsahu.
Prosím o zapracování těchto připomínek Komise urbanostiky. Tento požadavek bude
podán patrně z více stran – zejména těch, kteří se na jeho přípravě aktivně
podíleli.
Bohužel ÚP
nebyl ve fázi rozpracovanosti už s Komisí urbanistiky v řádu
posledních let projednáván – ke škode ve vztahu k výsledné kvalitě a
stanovování hodnot území.
Rozvoj osídlení v limitu intravilánu:
Jednu
z mimořádně důležitých věcí, které by se měly promítnout do ÚP a které
v něm nevidím je systémové řešení vztahu různých druhů funkcí pospolu a vedle
sebe. Je to jedna z velmi podstatných charakteristik DC. Jak se Děčín
nachází v kotlině a dále je do všech stran sevřen údolími – navíc prošpikován
jak vodními toky, železnicemi, sinicemi
– je na předem těžko rozšiřitelném území charakteristické střetávání a
vyrovnávání se především bydlení a průmyslu (ale i skladů, občanské
vybavenosti, atd..). Tomuto faktu by měla být věnována mimořádná pozornost. Formou
minimálně liniové zeleně, zabezpečením dostatečného průjezdního profilu,
chodníků. Nemělo by se stát, že bychom do budoucna přes revitalizované
brownfieldy – kde by byly třeba jen haly – chodili do obytných čtvrtí po
silnici – bez chodníků (
Je třeba
hledat způsoby jak těmto potenciálním střetům zamezovat, aby oba mohli žít a
růst vedle sebe bez potenciálních hrozeb střetů do budoucna. Právě k tomu
je třeba velmi ale velmi pečlivě a detailně a přesně definovat hodnoty a
kvality území – a to tak aby vše odpovídalo realitě.
Liniová zeleň:
Jedním ze
způsobů jak zlepšit kvalitu života ve městě je používání liniové zeleně. Měla
by být minimálně v centru Rozběles, pak od Pětimostí okolo Tesca
k Labi.
Minimálně za
zvážení stojí prověření liniové zeleně na kose zimního přístavu. Určitě tím
dochází ke kolizi s požadavky povodí Labe i s historickou stopou dlážděné
cesty na jejím hřebeni. Za prověření ale tento krok stojí.
Liniová zeleň
by měla být určitě i součástí nábřeží – tedy po celé délce průchodu řeky obcí. Samozřejmě
po koordinaci s povodím. Pokud by v linii byla místa, kde by vysoká
zeleň nebyla akceptovatelná, je nezbytné hledat způsoby jak ji z hlediska
definice vztahu osídlení X řeka nahradit.
Nábřeží:
Nábřeží je i
v ÚP hodnoceno jako jedna z největších hodnot území. Jako nábřeží ale
definuje pouze území v souladu s dobou, kdy vedle sebe koexistovaly a
konkurovaly si dvě obce – Děčín a Podmokly. I formou rozšíření nábřeží je
nebytné cíleně budovat a vytvářet společnou identitu danou dopracováváním
jednotlivých částí území až k Labi (Podmokly, Staré město).
Vznáším požadavek
na rozšíření definice cenného labského nábřeží na levém břehu až po vjezd do
tzv. Zimního přístavu, na pravém břehu minimálně na stejnou úroveň. Prosím o
zvážení, zda rozvoj těchto území nepodmínit vypracováním územní studie (s ŘVC
jsem to projednával a souhlasí). S rozsahem až po souvisle zastavěné
plochy.
V současný
okamžik se pracuje s variantami – jez ano i jez ještě ne. V obou
případech je ale nezbytné stanovit, že po celé délce intravilánu města jsou
nábřeží výrazným a významným městotvorným prvkem. Nesmí se stát aby se postupnou salámovou
metodou v těchto cenných územích např. na úrovni Starého města budovala na
nábřeží nahodile parkoviště, aby na levém břehu na jih od Nového mostu najednou
vyrostl autobazar (?) a podobně. Odtud i práce s výškovou hladinou
v těsné vazbě na vodu – jedná se zejména o Rozbělesy, kde jsem se
požadavkem na vysoké průmyslové objekty už setkal. Toto vše je ve vazbě na řeku
a hodnoty které ve svém okolí generuje nejprve vyhodnotit, analyzovat a nakonec
vyhodnotit do jaké míry by se do ÚP mely promítnout.
Územní studie:
ÚP tohoto
titulu moc nevyužívá. V určitých případech může být zábranou rozvoje území
a je třeba s ním pracovat velmi opatrně. Navrhuji ho ve vazbě na nábřeží –
viz předchozí bod. Doporučoval bych ho v případě celého rozvojového území
okolo Východního nádraží.
Technická infrastruktura:
V Děčíně
stále na mnoha místech není kanalizace. Je to dáno především jeho velkou
rozlohou a roztažeností do krajiny. Podpora budování technické infrastruktury
je jednou z nejdůležitějších pragmatických a praktických aspektů tohoto
ÚP.
Strategie X taktika
Je otázkou do
jaké míry by se do dokumentu jako je ÚP měly promítnout problémy a problematika
území, která je každému z místních jasná na první pohled. Mluvím především
o mimořádně velkém počtu objektů ve špatném zdravotním stavu, které čekají na
své znovuvzkříšení. ÚP se s toto problematikou v textové části
vyrovnává, ale je otázka zda to není málo.
Jedná se ale i
o podchycení tzv. vyloučených a potenciálně vyloučených lokalit – kterým je
třeba věnovat zcela mimořádnou pozornost. Pozornost ve smyslu – viz výše –
hledání a vyzdvihování – rozvoj silných vlastností tímto způsobem ohrožených
lokalit.
Další
strategií z hlediska širších souvislostí je hledání a definování
smysluplných vazeb na své okolí. Zejména na Ústí nad Labem - vše
v textových částech podchyceno. Jedná se především o připravovaný VRT
terminál, který je v současnosti prosazovaný na LVH – minimálně by stálo
za to se k tomu vyjádřit – jakým způsobem
změní strukturu osídlení a jak je možné ve vztahu k osídlení DC
z toho těžit. Jde i o změna počtu tranzitní dopravy, i nákladní dopravy
procházející Děčínem.
Stanovení využití jednotlivých lokalit.
Až po
provedení analýzy konkrétních hodnot území a jakým způsobem se tyto konkrétní hodnoty
promítají do konkrétních míst, lokalit a rozvojových ploch je možné přistoupit
ke korekci možností využití a charakteristik jednotlivých území (týká se všech ke
změně navrhovaných ploch).
Výše uvedené
připomínky zásadním způsobem vycházejí z velmi podrobně sepsaného Zadání ÚP
z roku 2012, kde je v jednotlivých konkrétních bodech možno se
k nim velmi přesně odvolávat a vztahovat – ve smyslu tuto kvalitu urbanistickou,
architektonickou požadovat.
Závěr
Stanovení
využívání jednotlivých lokalit ale v žádném případě není možné řešit
akademicky nad svítícím monitorem obrazovky počítače. Pokud se podíváme na
základní požadavek etiky vycházející z adekvátního převedení současného
stavu, možností a potenciálů do reality – jednoznačně s tím souvisí i seznámenost,
svázanost a hlavně podpora jednotlivých konkrétních lokalit s tímto ÚP.
Územní plán nebude naplňován abstraktními obyvateli, ale konkrétními občany se
kterými je již dnes možné vést dialog. Agrument, že mu nerozumí neobstojí –
obec se může rozvíjet jen všeobecnou podporou – tehdy je třeba se naučit argumentovat způsobem,
který bude obecně srozumitelný a akceptovatelný.
A současný
Dečín - to nejsou pouze „dva polokruhy“ – jako centrum - a okolo nich několik
vesnic. Děčín je i ve svém centru velmi sofistikovaně rozdělen na mnoho
svébytných čtvrtí . Kde každá má své těžiště svou dominantu, svůj veřejný
prostor, své problémy a své požadavky. Zároveň jsou velmi důležitá mimořádně
jemná a komplikovaná propojení mezi těmito jednotlivými čvtrtěmi. Pokud bude
chtít jít někdo do Děčína bude to mj. i proto, že je městu vlastní starost a
péče o odlišnosti – jeho vnitřní bohatost, kterou je třeba rozvíjet.
Moc
z toho současný návrh ÚP nerozpoznává.
DC je s krajinou
doslova prorostlý – i proto v rámci intravilánu obce má smysl zachovávat
volné zelené plochy aby obec i nadále byla s krajinou spojena. Tento vztah
je třeba systematicky a smysluplně kultivovat – část po části – po jednotlivých
parcích, lesoparcích, vstupy na volnou krajinu. Tento způsob uvažování známe
z mnoha obdobných českých měst, kde je možno se o všem přesvědčit..
A opět
zdůrazňuji, že jak uvádím na začátku – cílem je všemi prostředky, způsoby a
možnostmi umožnit městu smysluplný rozvoj. Město by i svým ÚP mělo
v každém vzbuzovat touhu zde bydlet, rozvíjet se a kultivovat ho. Cílem je
vytváření města, kde se hodnoty budou násobit, ne vyprazdňovat.
Jsem
přesvědčen, že cestou, která je zde naznačena (doplnění analýz hodnot území a
následné promítnutí do všech změněných území, včetně doplnění jak je uvedeno
výše) je možno ÚP Děčína, Děčína
s jeho mimořádnými dispozicemi a možnostmi, velmi kvalitně dokončit.
Se
zpracovatelem se mi přes veškeré úsilí v době po zveřejnění ÚP nepodařilo
setkat, nemohl jsem tedy zatím tyto argumenty projednat osobně. Věřím ale, že
během další práce na ÚP a zejména s výše zmíněnými korekcemi – o které mě
i osobně zpracovatel ÚP požádal - bude náš vztah intenzivnější.
Ing. arch. Ondřej
Beneš, Ph.D.
Architekt
města Děčín
2/11/2017
Vyjádření k Územnímu plánu Děčína, které je součástí souborného vyjádření Magistrátu.
ps. zde něco málo doplnění týkající se dopravy:
https://usti.idnes.cz/decin-dalnice-d8-varianta-privadec-tri-trasy-doprava-fh5-/usti-zpravy.aspx?c=A171214_370646_usti-zpravy_vac2
pps. a na závěr několik analytických úvah na téma DC a jeho Územního plánu od jeho zpracovatele: