Stránky architekta města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

středa 25. října 2017

Vztah - Ústí – Děčín


Téma – vztah - Ústí – Děčín

Širší souvislosti Děčína mě začaly více zajímat v okamžiku, kdy jsem v rámci připravovaného ÚP Děčína narazil na problematiku dopravy – trochu jsem se pokoušel si v tom udělat pořádek. Nadhled a kompetentní vnímání souvislostí mi pomohlo dát dohromady setkání s panem Asterem (mj. místopředseda Krajské hosp. komory) a městským architektem Ústí – panem Charvátem (třicetiletá zkušenost s Ústím).

Udělal jsem si tak trochu přehled o Ústí. Zarážející bylo, že v různých oblastech vlastně neexistuje strategie, která by byla dlouhodobě a s energií naplňována – ohledně zásadních věcí jako třeba o pozici VTR měl každý zcela rozdílné informace ….  

V kostce témata – řešili jsme daleko spíš co a jak má a nemá z dlouhodobého hlediska smysl – jaké jsou limity nebo možnosti:

1)doprava železniční i vysokorychlostní
2)doprava silniční
3)Ústí a chemička
4)bydlení a řeky  

Add 1) pro všechny zúčastněné bylo překvapením, že i na nejvyšších regionálních, ministerských atd… úrovních se rozcházejí informace kde by VRT v Ústí měla stavět…. zda na Západním nádraží pod Větruší, nebo v poli u Chabařovic. 

O zásadním významu jeho pozice pro strukturu Ústí i následný vliv na celý region (i DC) netřeba pochybovat.

Add 2) Bylo překvapením, že z pohledu Ústí (pan Charvát) by propojení silnice podél Labe z Děčína k dálnici nebylo v Ústí vnímáno jako „zakouření Ústí“. Představa ústeckého architekta je - určitým způsobem - tunel mezi Mariánskou skálou a údolím Bíliny. 

Téma struktury dopravy v Ústí odpovídající významu rozvoje oblasti – zdá se – není zcela ukotveno.

V každém případě – z pohledu DC (pan Aster) – je ideální stav mít možností propojení víc - na dálnici spojení nejen takto Ústím, ale i určitým způsobem směr Jílové .

Add 3) Představa, že v 21.století jsou jen cca dvě stě padesát - čtyři sta (?) metrů od místa na náměstí, kde jsme popíjeli kávu, takové technologie, kterou nechtějí v Evropě ani ve speciálních průmyslových zónách, a je jen někde v Indii…. a že pokud chlór unikne… dopadne to jako ve filmu  „Tajemství ocelového města“…. je poněkud děsivá…. až tak, že se tento strach stane běžným předpokladem uvažování…. a znemožńuje  racionálně uvažovat o tom, co to je město….

Chemička si svou pozici ve městě v průběhu posledních desetiletí vybudovala postupnou plíživou salámovou metodou (pan Charvát), a nyní by cnejraději, aby univerzita odešla, ani aby VRT nebyl na Západním nádraží –  jeli by ob kolej (?) od cisteren s chlórem…….

Add 4) k tomuto bodu jsme se dostali jen okrajově, ale největší síla bydlení v Ústí jsou patrně jižní svahy končící dole (potenciální společenskou) náplavkou u Labe a Bíliny. Další silou je pak mj. oblast koncentrovaná Střekovem (velmi zhruba řečeno).


Určitě - je to jen náhled. V poslední době do problematiky začínají zasahovat aktivity re:viz Ústí
 https://www.facebook.com/events/268872870286693/ 

Další náhled tady:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html

Jsou tu zároveň postupné, smysluplné a systematické kroky ze strany vedení Ústí: 
http://www.usti-nad-labem.cz/cz/uredni-portal/seznamy-zprav/aktualni-informace/mesto-podporuje-napojeni-vysokorychlostniho-vlaku-letiste.html


A určitě - bylo by dobré aby se výše uvedené body a jejich řešení staly součástí běžné denní agendy. 

Ilustrační foto: konverze průmyslových areálu jak ji známe z německého Porůří, Belgie nebo severu Francie jsou k vidění i u nás - Ostrava. Výsledek spolupráce pana Světlíka a architekta Pleskota.

sobota 7. října 2017

Okolí Zámeckého rybníka

Podařilo se opravit Zámek, Zámecké zahrady, Sýpku s okolím. Základní podobu dostala i Mariánská louka. V plánu je úprava Dlouhé jízdy.

Dále se tedy na pravém břehu kultivace veřejných prostor dostává obrazně řešeno ze Zámku do Podzámčí. Klíčovou roli tu má Zámecký rybník se svým okolím. Proč klíčovou? Děčín je postaven u vody, a tato voda - i když je většinou klidná - se dokáže projevit jako nekompromisní živel. 

Zámecký rybník je v tomto ohledu jedno z míst, kde je voda vlastně stále pod kontrolou, s jedinečnou a vyhledávanou promenádou, výhledy i odrazy od hladiny.

Nejprve jsem začal řešit jak na propojení Kaufland-město, pak k tomu přibylo propojení Kaufland Úřad práce - který se do bývalé Polikliniky nastěhuje co nevidět. 

Zkouším vymezit nábřeží obnovou kvetoucích stromů, doplnit chodník po obou stranách ulice U Plovárny.

Zkouším i otevřít park u Zámeckého rybníka více k rybníku... 


A neméně důležité bude hledat a kultivovat propojení dále na jih k historickému mostu 
přes Ploučnici.

S největší pravděpodobností celé toto důležité území budeme prověřovat tzv. územní studií, kde bychom si vše měli ještě dokonaleji prověřit. Pokud by se pak v tomto území byť jen sázely nové stromy (tzv.náhradní zeleň) - už by měly své místo předem dáno.

Střelnice - Vyhlídka - Kvadrberk

Nahlédl jsem i k problematice Střelnice a jejího okolí. Předně je tu nezbytné řešit vzájemný vztah minimálně tří výrazných společenských míst - tedy nejen Střelnice a její okolí, ale i Labskou vyhlídku se Starokatolickým kostelem, ale i nástup na Kvádrberk. 

Všechny tři tato místa se vzájemným propojením a spolupůsobením musí podporovat.


 .. na začátku možná bude stačit posunutí označení konce Děčína několik set metrů dál směrem na Hřensko....


Na "Vyhlídce" je i Starokatolický kostel. Ten je v současnosti v poněkud žalostném stavu. Vstoupil jsem do jednání s majitelem a postupně hledáme způsoby jak ho opravit a hlavně jakou mu najít náplň. Náplň v kontextu s celou vyhlídkou i výše uvedenými návaznostmi.






Thunovská kaple

„Vídeňské lesy“ pravého a levého břehu. U Podmokel je to Pastýřák, u Děčína a Nového Města Kvádrberk. Jak Pastýřák tak Kvádrberk mají historii i současnost bohatého společenského využití.

Na pravém břehu historická dominanta osídlení už zastává svou výraznou společenskou funkci.

Levý břeh na obnovu adekvátní protiváhy čeká.

Jedna ze základních kompozičních vazeb území, důležitá především z hlediska čtení krajiny v intenzivně zastavěné části obce.. Ten příběh o zámeckém pánovi, který se tak jednou dívá z okna uvažujíc, kde by asi tak chtěl po dovršení svého životaběhu spočinout - a tu jeho zrak spočine na v té době barokním kostelíku, na protějším břehu ke kterému od rozběleského kostela vedla stromy lemovaná poutní cesta....

 Na levém břehu můžeme i dnes číst výraznou krajinářsky prostorovou kompozici (dnešní Muzeum, Thunovská kaple, kostel v Rozbělesích).

 Ještě silnější moment rozvoje levého břehu je spojen s železnicí, která dala vzniknout jak Podmoklům, tak průmyslové oblasti směrem k Labi a vůbec celému rozvoji místa.

 …přesto je barokní čtení krajiny v území dodnes velmi silné a stálo by za to ho podpořit….

 …dnes se tyto výrazné dominanty v území ztrácí, přičemž by mohly být důležitým prvkem 
strukturujícím území….

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_Nepomuck%C3%A9ho_(Podmokly)





DEN architektury

... zdá se, že se vydařil. Celkem se účastnilo ke čtyřem stovkám zájemců o architekturu, historii, vodu i motoráček Hurvínek. Počasí bylo krásné, lidé milí, nálada povznášející. Obzvlášť v Podmoklech jsme mnohokrát zkomplikovali už tak komplikovanou dopravu. 

Na levobřežní procházku Labe přišel (po projížďce vláčkem) i pan Vavřička z ŘVC (Ředitelství vodních cest).

Skoro všech akcí se účastnila i paní primátorka a paní Štajnerová z odboru rozvoje.... snad tím do dalších let dají příklad i ostatním zaměstnancům Magistrátu. 

Všem děkujeme!








http://decinsky.denik.cz/kultura_region/den-architektury-propoji-voda-20170929.html

http://decinsky.denik.cz/kultura_region/obrazeme-den-architektury-prilakal-stovky-lidi-20171001.html