Kvalita architektury a veřejného prostoru - předběžná úvaha

Od prvního dne jsem v Děčíně doslova fascinován kvalitou rekonstrukce děčínského hlavního nádraží v Podmoklech. Dívali jste se někdy pozorně na fasádu? Jak je kvalitní a uklidňující? 

Jaký je rozdíl mezi touto fasádou a překřikujícími se tóny domů, spletí reklam, barevností panelových domů.... jak je v kontrastu s tím vším fasáda nádraží tak nějak samozřejmá, přívětivá... nenutí nás abychom jí pozorovali, Je si velmi dobře vědoma svých kvalit, které jsou na tom, jestli nad ní budeme, či nebudeme exaltovaně jásat, nezávislá. 

Jak se postavit ke kultivaci veřejného prostoru? Dva skvělé příklady. 

Jeden z Prahy:

http://manual.iprpraha.cz/uploads/assets/manual_tvorby_verejnych_prostranstvi/pdf/IPR-SDM-KVP_Manual-tvorby-verejnych-prostranstvi.pdf

https://issuu.com/manualybenesov  ... a druhý z Benešova (ten asi daleko spíš bude odpovídat tomu, co bychom měli připravit pro Děčín):

Pohled na Masarykovo náměstí. Je toto centrum, jádro, srdce, těžiště, útočiště, reprezentant a i přirozený střed obce? 

Určitě - celé toto historické jádro to nemá jednoduché. Obdobně jako v Praze v okolí Pařížské je i tady původních zbouraných staveb škoda. Šedesátá léta, kdy panelová výstavba vznikala, ale nejsou léta osmdesátá. V šedesátých letech i tady urbanistům a architektům "o něco šlo". Kompozice ležatých i výškových objemů se pokoušela vnést to, co ve své době bylo považováno v architektuře a urbanismu za kvalitní. 

Dnes je při obnově sídlišť nejdůležitější doplňovat další roviny prostorové sociální skládačky, dalších cibulových slupek typů prostorů - od individuálního osobního. Už tedy nejen "veřejné" a "soukromé", ale i poloveřejné a polosoukromé. Práce s tradičním blokem devatenáctého století je ve městě odlišná od práce s takovýmto panelovým domem. 

Tady jsme v situaci, kdy bychom měli nejprve definovat původní prostory a prostorové požadavky na ně, a až pak hledat adekvátní prostorové řešení otevřenosti urbanismem šedesátých let. Jemně citlivě, důsledně.

Jako výchozí moment tu uvádím příklad definování současného těžko uchopitelného prostoru západní fasády Masarykova náměstí stromy. 

Je ale pouze úvodní způsob uvažování. Zkvalitnění jednotlivých částí veřejných prostor historického jádra 

až tak jednoduše nepůjde. Studií a ověřování budeme muset provést daleko více a z vícero stran.

A kvalitní soudobá architektura v Děčíně? Určitě drobný objekt v areálu Východního nádraží od ústeckého ateliéru 3+1. Architektura velkorysá, jednoduchá, účelná, padnoucí dobře do místa  - prostě normální. 

http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=5038

Samozřejmě bylo by nedůsledné pominout v tomto zkratkovitém výčtu velkolepou obnovu Zámku i jeho okolí. Takovéto činy jdou nad rámec běžných možností, starostí všedního dne. Jsou pro mne viditelný znamením, že i dnes, v době roztříštěných zájmů, aktivit, aspirací a obtížné možnosti koncentrace je možné soustředit své síly k něčemu mimořádnému.

Viděl jsem i krásné příklady rekonstrukcí panelových domů. Nejsou to ale ty realizace, které si hrají s barevnými nebo geometrickými motivy a hledají jak nejvíc dominovat a vyniknout. Jsou to ty příklady, které ctí étos tohoto typu výstavby. Domy v podstatě nenápadné, spíše nebarevné, spíše jemně nebo tmavě šedé - domy i ve svém výrazu kvalitní.  

odkaz na publikaci, která téma sídlišť v dnešní době objevným způsobem otevírá: 

http://www.alescenek.cz/detail-zbozi/stavebnictvi-strojirenstvi-211:1:1/sidliste-jak-dal-104895.html.

ty z vás, koho téma kvality v architektuře zajímá víc, mohu odkázat na tento článek:

 http://stempelbenes.blogspot.cz/2015/04/vazeni-studenti-nekolikrat-jsme-v-ramci.html 

nebo na tuto publikaci: 

https://eobchod.cvut.cz/skripta_cvut/skripta_cvut/metody_zkoumani_a_interpretace_ar_itektury-150030246

ps.

A co znamená práce s různými urbanistickými tipy (blok a výstavba šedesátých let) když se podíváme do Tyršovy ulice? 

Nejprve pohled na současný stav:

Předpoklad po spojení korun nové výstavby:

Toto je náznak původní aspirace koncepce šedesátých let. Husté jehličnany ve vymezeném prostoru "květníků" oddělují ulici od velkoryse koncipovaného prostoru před Kotvou pod velkým deskovým panelovým domem. Navíc takto vymezenému prostoru dominovala asymetricky (blíže k panelovému domu) umístěná těžká plastika s kotvou uprostřed vodních prvků. Přehrada od ulice tak definovala prostor pro vlastní kompoziční hru tak typickou pro šedesátá léta - viz.např.pražská Invalidovna.

A dnešní možné variace jak definovat ulici aniž bychom vytvářeli zeď jako v šedesátých letech, ale přesto jsou ale oba prostory - ten uliční i ten mezi kompozicí panelových objemů jasné a čitelné.

A v případě, že bychom citlivě stromy doplnili i druhou stranu ulice. Musíme ale doplnit, že jakýmkoli úvahám o stromech v ulicích musí předcházet analýza stavu sítí v chodnících, a většinu jejich radikální rekonstrukce.