Stránky architekta města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

pondělí 24. dubna 2017

Předběžná analýza



Krásná krajina, kopce, zářezy údolí, skály i tam nahoře a především Labe razící si cestu vzhůru.


Jižní hrana Labských pískovců. Z jihu doléhající sopky Českého středohoří. Ve středu Labe. Děčínem se otevřenost krajiny okolo Labe výrazně mění – z široce otevřeného údolí konce Středohoří se Labe uzavírá.



Severní část obce zaklesnuta do kopců, středověké jádro osídlení, vily. Na jihu se místo otevírá obklopené prstencem sopek. 




Pokus o předběžné podrobnější rozčlenění jeho jednotlivých částí


Intimní části na sever od skalního ostrohu se Zámkem


Jádro Děčína utrpělo devastací – bouráním rostlých bloků a doplněním panelovou výstavbou. Panelové domy se ale z centra dostat nepodaří. Nejvíc asi utrpělo vlastní náměstí. Jako i jinde u nás,i zde  bude nezbytné naučit se u panelové výstavby podporovat její světlé stránky.


Jedno z nejproblematičtějších míst. Ústí Ploučnice bylo nejprve ještě poměrně citlivě protkáno železnicí. Estakáda je razantnější. Jde napříč všemu. Jak ji citlivě vplést do struktury města? 




Překrásná komplikovaná krajina Děčína se zejména s rozvojem dopravy v devatenáctém století stala jeho největší slabinou – místa v údolí je málo, a tak co od sebe neoddělila železnice, dokončila silniční doprava ve stoletím dvacátém.

Město tak má mnoho vymezených, specifických částí. Ať už jsou to Děčín, Nové město, Staré město, Podmokly, Rozbělesy, Letná, tak i další na svých okrajích. Je třeba věnovat péči každé z nich ale především jejich velice jemnému propojování. Ať už pěšky nebo na kole.

Samostatné místo v tomto propojování pak určitě mají oba labské břehy.

Co by zde bylo dobré systematicky definovat? Tři roviny vztahů – 1) obce ke krajině; 2) jednotlivých čtvrtí a míst mezi sebou – po jejich vymezení – do hry vstupují i panelová sídliště, nebo vilové a průmyslové čtvrti); 3) hledat smysluplné vztahy uvnitř každého z těchto míst.

Add 1) Vztah obce ke krajině
... je doslova bezprostřední, krajina ji obklopuje ze všech stran a hlavně – centrem protéká Labe. Je ale doopravdy obec, ve které je z každého místa volná krajina na dosah, s krajinou dobře propojena?

Těžištěm celého území je Labe a jeho břehy. Nabízí se tu možnost vytvoření přírodní promenády. Ve hře je propojení břehů v místě železničního mostu pod Zámkem - toto propojení by mělo smysluplně propojit nejen břehy, ale i jednotlivé čtvrti přiléhající k břehům - Mariánskou louku, Steré Město, Podmokly.... Labe je tu něčím jako výchozí a přirozenou osou pohybu i orientace - jsou od něj i jedny z nejkrásnějších pohleů na panorama města. Určitě by bylo logické, kdyby všechny oblasti a místa obce od něj byly přístupné – stačilo by možná jen pár drobných úprav - mostků (tedy po prověření plánovaných úprav břehů v rámci plánovaného jezu v Dolním Žlebu)

Add 2) Definování jednotlivých čtvrtí
Oblastí, které se dají chápat jako celky, mají uchopitelnou charakteristiku a jeho obyvatelé i uživatelé je dokáží dobře rozpoznat, identifikovat se s nimi, pečovat o ně. Může to být jen pár ulic, skupina paneláků. V centru jsou tyto čtvrtě určeny až příliš jasně, ale směrem k okraji se rozdíly stírají.

Stejně tak je důležité propojení a vztah mezi jednotlivými čtvrtěmi, oblastmi. Tam, kde není mnoho místa, je rozumné řešení dopravy - automobilové, cyklistické, pěší, železniční - obzvlášť důležité. Zejména pokud jedna z hlavních modernistických silničních tras zde vede centrem. 

Bude tu nezbytné dát daleko větší prostor pěším, cyklistům. Auta netlačit ven, ale jejich provoz lépe uspořádat. Bude nezbytné řešit desítky a stovky takovýchto malých kolizí, potřeb propojení, veřejných prostor – v rámci každého z těchto míst. 

Add3) Rozpracování jednotlivých čtvrtí
Pro Děčín už je startovacím projektem skvělý vítězný návrh na řešení Podmokel. Řešení, které když se zrealizuje, místní se určitě budou divit, že to taky někdy mohlo být jinak.

Určitě by také stálo za to do Děčína přivést studenty a metodou workshopů a debat s občany zvyšovat občanské sebevědomí, povědomí o místě.

Důležitá ale bude drobná práce se zástupci města, úředníky, městem i soukromníky jako investory a stavebníky. Všem přece jde o postupné zlepšování kvalit vystavěného prostředí i kvality života, kvalit veřejných prostor, realizací.

Jaké nároky jsou, nebo jaké nároky budou kladeny na město v příštích desetiletích, s čím se bude muset vyrovnávat? Pokud mluvíme o tom, že změny, které na nás čekají, jsou ještě daleko zásadnější, než ty, jež jsme prožili na přelomu osmdesátých a devadesátých let, tak v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí dojde ke změnám, které je jen velmi obtížné odhadnout. Jak se na ně připravit?

Ve městě, které funguje, kde jsou s ním jeho obyvatelé spokojeni nejenom u svých televizních obrazovek, ale dokáží aktivně sdílet a vytvářet společenský prostor a atmosféru, lze předpokládat větší schopnost akceptování a vyrovnání se s globálními trendy, než tam, kde si obyvatelé vztah ke svému místu nevytvořili.

A doplnil bych tedy ještě i čtvrtou rovinu vycházející z běžných osobních zkušeností - ze známých dveří domů, ošoupaného schodiště, oblíbené nerovnosti dlažby. Prostě intimní vztah k věcem i nedokonalostí které nás provází celý život, kterým se vyhýbáme už od dětství a které máme už tak nějak spojené s těmi nejkrásnějšími zážitky, s našimi nejbližšími, s domovem ( tzv.novou fenomenologii, se u nás zabývá především Petr Rezek v Liberci).

Závěrem

Městských architektů je dnes v Čechách už řada. Na Komoře architektů máme manuál, jak by měl architekt k obci přistupovat, co je možno od něj očekávat, co by měl dělat. Stručně řečeno – měl by být partnerem jak městu, tak občanům, měl by iniciovat věci, které nikdo jiný do pohybu nedá. A měl by být srozumitelným diplomatem architektury a urbanismu s mnoha ohledy. I s ohledem na krajinu – neboť zejména v ní se tu cítíme mimořádně dobře.

Dva příklady?
1. Benešov - tam se městský architekt vybíral na počátku tohoto roku. Obec již má vypracovány výborné manuály definující jednotlivé lokality, práci s veřejným prostorem, s dlažbami a povrchy, s mobiliářem. Pokouší se tam i definovat smysluplné vazby obce na krajinu. Nyní se Benešovem zabývá několik desítek studentů FA ČVUT – chodí tam, mluví s obyvateli, kreslí, pracují.

2. Litomyšl. To už je příklad notoricky známý – paní architektka Vydrová, starosta Brýdl chodící s Josefem Pleskotem po městě, architekti z Brna. Práce zadané z ruky i soutěžemi. Atmosféra a možnosti neopakovatelné.

( z textu podaného do výběrového řízení na Architekta města Děčín ze dne 28.3.2017)






(foto Jasanský-Polák) z cyklu vesnice)                                                                                 

2 komentáře:

  1. Jako občané města, které máme rádi a záleží nám na něm, můžeme jen doufat, že rada města bude Vašim návrhům naslouchat a řídit se jimi. HM

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za reakci. Zastupitelstvo a vedení obce chápu jako reprezentanty celého Děčína. Naopak já bych měl městu i jejím zástupcům naslouchat, záleží především na občanech. Asi nejdůležitější je ale pozitivní atmosféra - že se věci dají řešit, že je možné se domluvit, že je možné si důvěřovat. Tam asi vidím především svou roli - otevírání možností a horizontů které tu vždy byly.

    OdpovědětVymazat