Stránky architekta města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

neděle 10. září 2017

Péče o kulturní prostředí malých měst

Po prof.Jehlíkovi - to je ten předchozí příspěvek o konferenci věnující se vztahu politiky a architektury - tu mám další pozoruhodnou věc. 

Kolega Petr Lešek - mj. partner v kanceláří Projektil - www.projektil.cz, který se na Komoře architektů velmi aktivně věnuje soutěžím, mětským architektům a jehož doktorská práce se věnuje problematice malých a středních měst, a který byl  v děčínské komisi vybírající architekta města, mě oslovil s dotazníkem (poslal mi ho už na začátku léta), ke kterému se dostávám až nyní, pokouším se vyplňovat, přeposílám dále... Že to nejsou témata, která jsou jen na sobotní odpoledne (vyplňovat jsem začal včera) je patrné na první pohled.

Dotazy k tématu Komunální politiky architektury – Péči o kulturní prostředí malých měst
Petr Lešek, 04.07.2017
Doktorantská práce na FA ČVUT

Děčín

A.           TÉMATA

1.            Strategický plán
Má Děčín strategický plán?
Kolikátý je od roku 1989?
Z jakého roku je aktuální verze?
Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?
Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?
Obsahuje i mapovou část?
Obsahuje, nebo je propojen s plánem investic? Obsahuje strategii městských investic?
Obsahuje mapu majetku obce? Obsahuje strategii správy městského majetku?
Jakým způsobem se věnuje péči o fyzickou stránku města?
Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?
Jak je provázán s volebním obdobím?
Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?
Jsou nastavené ukazatele pro sledování jeho plnění? Jaké?
Jak je vnímán veřejností?
Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?
Jakou úlohu v něm má městských architekt?

2.            Územní plán
Má Děčín územní plán?
Kolikátý je od roku 1989?
Z jakého roku je aktuální verze?
Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?
Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?
Jak je navázán na strategický plán?
Byly některé lokality ve městě prověřeny územními studiemi? Jakým způsobem byli vybíráni jejich zpracovatelé a jak se výsledky používají? (Jde mi o to co je hotovo)
Obsahuje urbanistickou koncepci města?
Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?
Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?
Jak je vnímán veřejností? Jak je srozumitelný?
Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?
Jakou úlohu v něm má městských architekt?
Jak se věnuje krajině okolo města a spojení města s krajinou?
Je spojen s pozemkovými úpravami? Jakým způsobem?

3.            Správa městského majetku
Má Děčín strategii péče o městský majetek? Kdo jej má na starosti? Jak se aktualizuje? Kdo se mu věnuje z politiků?
Je nějakým způsobem vizualizovaná pro politiky a pro veřejnost?
Jakou úlohu má ve správě městského majetku městský architekt?
Má Děčín mapu nevyužívaných městských pozemků a objektů? Jakou s nimi mají strategii?
Podporují jejich alternativní využívání?
Jsou sledovány náklady na provoz a údržbu městských budov, komunikací, veřejných prostor a provozu MHD? Promítají se výsledky do další práce úřadu?
Máte mapu katastru s vyznačením aktuálního majetku města a státu?

4.            Konkrétní projekty
Jaká jsou specifická témata v Děčíně? Řeka, brownfield, doprava, nemocnice, veřejný prostor, sídliště, krajina,…? Jak se k nim přistupuje? Existují generely např. veřejných prostorů včetně zeleně a napojení do krajiny, dopravy,…? Nebo jiné strategické dokumenty – Manuály? Kdo a jak je vytipovává, jak se diskutují s veřejností a politiky a kdo je řeší a jak je k řešení vybírán? Jaký mají vztah k volebnímu období? Jaká je úloha městského architekta? Jak se v nich řeší investiční a provozní náklady?

5.            Dotace
Jakou má Děčín zkušenost s dotacemi týkajícími se fyzické podoby města? Jaké od roku 1989 získaly a jak je hodnoceno jejich využití? Ovlivňují dotace přípravu projektů? Jaká byla míra zapojení veřejnosti u dotačních projektů? Co byste v Děčíně u dotací uvítali? Jaká je zpětná vazba od poskytovatele dotace a srovnání s jinými projekty z dotací v jiných městech? Jaká je úloha městského architekta?

6.            Výtvarné intervence
Má Děčín zájem o výtvarné intervence ve veřejných budovách a prostoru? Jak k nim přistupují? Jak vybíráte jejich autory?  Co se jim podařilo od roku 1989? Uvažujete o povinném procentu na výtvarné intervence u veřejných zakázek? Jsou výtvarné intervence součástí strategického plánu? Jakou úlohu hraje městský architekt?

7.            Regulace reklamy
Máte nějaký způsob regulace reklamy nebo o něm uvažujete? Jakou úlohu hraje městský architekt?

8.            Veřejné zakázky
Jakým způsobem vybíráte architekty veřejných investic? Jaká používáte kritéria. Jaký máte nejúspěšnější výběr a jaký naopak nejhorší? Existuje zpětná vazba z výběrových řízení a poučení pro příště? Jakou máte znalost architektonických soutěží a názor na ně? Kdo veřejné zakázky organizuje? Jakou úlohu u veřejných zakázek hraje městský architekt?

9.            Městský architekt
Jak stará je pozice městského architekta v Děčíně? Proč jste se pro něj rozhodli? Měli ho před i po roce 1989? Jakým způsobem byli vybíráni? Jak dlouho byli ve funkci? Jakou pozici měli/mají v rámci úřadu? Jaká je/byla náplň jejich práce? Mění se v čase? Jaké jsou pozitivní a negativní zkušenosti s městským architektem? Pracuje jen pro město, nebo pro celou ORP oblast? Je interní nebo externí? Kolik hodin týdně se průměrně práci MA věnuje? Je na dobu určitou nebo neurčitou? Je omezen lety výkonu? Organizuje architektonické soutěže? Věnuje se nebo spolupracuje při participaci? Věnuje se osvětě ohledně fyzického prostředí města – děti, mládež, senioři,…. Koordinuje městské investice, nebo se k nim vyjadřuje? Má přehled o grantech?

10.          Zapojení občanů
Jak probíhá komunikace s občany ve věci péče o fyzické prostředí města a okolí? Specializuje se někdo na mediaci a participaci? Věnuje se jí průběžně, nebo po projektech? Máte vlastní odborníky, nebo si najímáte externí? Vyvíjí se názor na způsob zapojení občanů? Jaké máte zkušenosti s participativním rozpočtem? Máte komunitní koordinátory? Jak je město strukturováno? Má svoje čtvrtě s jasnou neformální reprezentací? Máte spolky? Jaké a jak se zapojují v tématu péče o fyzické prostředí města a krajiny?

11.          Vzdělávání veřejnosti
Jak se věnujete vzdělávání veřejnosti v tématu péče o fyzické prostředí města? Jak je motivujete k zájmu o téma a pocitu spoluodpovědnosti? Jaká je spolupráce s MŠ, ZŠ a SŠ? Jaká se seniorskými organizacemi či zájmovými spolky?

12.          Turismus
Máte strategii turismu? Víte, v jaké situaci se nacházíte – podpora, optimální stav, tlumení. Jak často ji aktualizujete a jak provádíte vyhodnocení? Jaké nástroje používáte?  Kde jste se inspirovali? Informujete občany a debatujete s nimi o stavu turismu a možném vývoji?



B.            LIDÉ
Kdo se v Děčíně o téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města zajímá z politiků, stakeholderů a širší veřejnosti? Koho je možné oslovit s dotazy?
Jaká je kontinuita v Děčíně? Kolik bylo starostů a od kdy do kdy a jaké vládly koalice? Případně další k tématu významné osoby. Je možné zjistit i s jakými rozpočty hospodařili a ideálně kolik vynakládali na městské investice (objekty, prostory) a na provoz městského majetku (objekty, prostory)?



C.            EXTERNÍ VAZBY
Co byste v tématu péče o fyzické (kulturní) prostředí města a krajiny uvítali? Od jiných měst, včetně jejich spolků? Od kraje? Od státních orgánů a organizací? Od profesních spolků – České komory architektů. Od neziskových sdružení? Máte zájem o to, jak podobné věci řeší v jiných městech? Jaké máte doporučení ke sdílení informací?
Jaké máte partnerské obce v zahraničí? Je v Děčíně známo jak tam téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města řeší? Jaké zkušenosti odjinud se již u vás přebraly? Jakými cestami je získávají?

Partnerská města Děčína:
Pirna, Německo; Jonava, Litva; Ružomberok, Slovensko; Belchatów, Polsko, Přerov, Česko???
Zdroj Wikipedie



D.           OBECNÉ

Co Vám v otázkách chybělo, nebo naopak přebývalo? 


ps. a to se okolo mne rozebíhá ještě další věc- Martin Kloda (je to můj doktorand o kterém jsem se tu už zmiňovat) s Pepou Smutným (...o tom jsem se tu - tedy na FB - také zmiňoval) se pokouší rozjet projekt - na hraně jejich doktorských studií, velmi úspěšných aktivistických projektů a konferencí,  ale i spolupráce s Komorou - hledající způsoby jak reálně legislativně provést a provádět takové úpravy různých předpisů a zákonů, aby téma péče o veřejný prostor, kvalitní vystavené prostředí, nebylo jen předmětem kavárenských snů a aktivistických hysterií.... prostě další rozumný a smysluplný přístup.
  

sobota 29. července 2017

Kdo to vlastně řídí?

Kolega prof. Jehlík připravuje na podzim konferenci, která v Děčíne doslova "padá do noty".


Lávka přes Labe

Podél železničního mostu je dlouhodobě koncipována lávka pro pěší a cyklisty. Na mostě můžeme vidět svislé platle, na které by se lávka měla připevnit. Jako u všech otázek kolem Labe i tady výsledné řešení musí vyhovovat oboum variantám - jez bude i jez nebude. 

Mám k dispozici dokumentaci z letošního května se kterou pracuju, kterou jsem si opoznámkoval a kde hledám jak dále a lépe pracovat s návaznostmi na urbanizovaná území v okolí, jak napojit cesty a cestičky, jak procházet kolem Labe i přes Labe...

Zde fotografie současného stavu:


...a tady nábřeží po uvažovaných úpravách. Skoro až příliš zeleně v bezprostřední blízkosti vody - že se poněkud ztrácí velkolepost současného řešení s otevřenými loukami. I ta navrhovaná tůň na obrázku vpravo dole tu působí poněkud nepatřičně. Jak takové úpravy břehů dopadají  je vidět jen kousek po proudu...

  
 A pro názornost to samé i z pohledu zhora. Se zkráceným ústím Jílováku a novou propojkou Ploučnice. Na levém břehu je u železničního mostu jasně patrný sjezd v současné projekční podobě.

  
Zde i ve vizualizacích. Zde je vidět nájezd, který měl jít středem parkoviště, navíc by značně konkuroval pískovcovému železničnímu viaduktu.


 

Lávka byla uvažována v minimální šířce dva metry, což by se také mělo změnit.


A na závěr můj úvodní "výkop" tohoto problému: Lávka by rampou šla dolů ještě před tím, než by překonala silnice a šla by dolů rovnoběžně s tokem Labe. Přes obě silnice by lávka byla užší a končila by schodištěm pro propojení s Podmokly. Pravý břeh s Mariánskou loukou by se tak spojil především s levým nábřežím, které by v této části potřebovalo celé zpřehlednit a kultivovat. Místo, kde je nyní parkoviště a zeleň by zůstalo volné a Podmokly by si podržely svůj lehce odtažitý vztah k vodě, přestože přístup na lávku bude výborný....




... nyní jsme ve fázi zadávání nové studie ... vzhledem k možným investičním titulům (jak ty dotace nemám rád...) vybíráme zhotovitele...


Školka Bynov

Nejde jen a pouze o "velké věci".  Velmi rád bych otevřel téma vztahu výtvarného díla a architektury - tedy něco, co třeba v šedesátých letech bylo zcela běžné a realizace z té doby jsou dnes mimořádně ceněny. A nemusí jít jen a pouze o skleněné artefakty světově proslulých sklářů - Brychtové,  Libeňského, nebo Roubíčka. 

Byl bych velmi rád, kdyby se obdobné zakázky nedávaly tzv. z  ruky ale alespoń minimální vyzvanou soutěží. V případě školy a školy jsem vyzval svou oblíbenou grafičku, se kterou jsme dělali naposled výstavu bratří Čapků dětem v Kutnohorském  GASKu  http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/02/fotografie-z-kutne-hory.html  Lenku Jasanskou  https://www.citarny.cz/index.php/ilustratori-cesko/5203-jasanska-lenka 



...a pro srovnání jak to mělo vypadat podle původního projektu:



V přípravě máme také dlouhou vstupní fasádu školy, kde je nyní zpracován reliéf z "kabřince" 


... a opět pro srovnání s jakou barevností a jakou grafickou úpravou se původně počítalo....



Nemocnice

Jakže vlastně dopadne nemocnice? Zabalená nyní lešením?


Její vlastní stavba - mluvíme o tom vysokém domu v nejvyšším místě Nového Města - započala koncem devadesátých let. Počátkem devadesátých let se v horní části budovy provedla aplikace mající za cíl opticky budovu snížit.



Jak vypadal původní projekt úprav fasády po zateplení? Celý objekt měl být čistě bílý s výrazným tmavým soklem, a barevnými úpravami parapetů graficky vyjadřující "I" - interna. Zkoušel jsem dělat zákresy tohoto řešení jak z Růžové zahrady, tak od silničního mostu - a - byla by to prostě DONINANTA.

Vstoupil jsem do jednání s vedením nemocnice, kde mým cílem bylo udělat objekt co nejšedivější.... alespoň v dálkových pohledech by splynul. Vedení v Ústí mělo ale zásadní požadavek na zachování barevných aplikací mezi okny. Nakonec jsme se shodli, že uděláme krátké štíty tmavší (což bude dobré zejména při pohledech od jihu) a na hlavních štítech jsme vybírali vztah jemné zelenkavé a šedivé. Ještě si vše ověříme po aplikaci na fasádě....






Zkoušel jsem i varianty jak pracovat s parterem (celý systém fasády je Baumit a na soklu bude použito jejich standardní "zrníčkové" řešení), aby do okolí prostředí pod Kvádrberkem dům zapadl a aby dům ani z blízka nepůsobil úplně mimoběžně....



...obzvlášť zespodu to ale bude monument... ještě hodně tu ale může spravit práce se zelení. To by domu pomohlo nejen z bezprostřední blízkosti, ale i v dálkových pohledech, kdy by se víc skryl....





...nakonec jsem otázky řešení parteru přednesl své grafičce Lence Jasanské, která k tomu připojila jemný cit a lehkou nadsázku. Uvidíme jak dopadnou další kola jednání a zkoušky vzorků....








....ale ještě se tím proberu - jak to dělají u sousedů:

http://www.helioscreen.com/en/references/st-olavs-hospital 

https://www.designboom.com/architecture/dynamic-facade-system-eskenazi-hospital-indianapolis-urbana-architecture-07-27-2014/ 

http://www.archdaily.com/238728/rey-juan-carlos-hospital-rafael-de-la-hoz/5018300b28ba0d48240009ec-rey-juan-carlos-hospital-rafael-de-la-hoz-photo 

http://coulon-architecte.fr/projets

 - a připravím nějaký srovnávací elaborát...

čtvrtek 15. června 2017

Podmokly

Bodenbach, to není pouze bar se stejnojmenným názvem situovaný v oblasti s mimořádně velkým počtem prázdných, opuštěných, nevyužívaných a na nový život čekajících domů.
...není to ani a pouze jen barevnost domů, jejíž inspirací byla pravděpodobně návštěva mimořádné společenské instituce situované nedaleko odtud na kopci. Tato instituce patřila ve svém oboru v rámci naší republiky mezi doslova průkopníky. Bohužel - v tomto konkrétní případě nešťastně dominují vedle stojícímu architektonicky daleko kvalitnějšímu komplexu budov, ve kterém sídlí i Magistrát.

Pro inspiraci - tady je odkaz na asi nejzajímavější rekonstrukci panelového domu, co jsem dosud viděl: http://wp.gutgut.sk/pan/
- navíc velmi inspirativní architektonická kancelář. A že panelové domy nejsou pouze a čistě jen českým fenoménem a jak se s nimi perou třeba v Holandsku ukazuje tento i v rámci Evropy vysoce ceněný příklad - http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=country&action=show&id=5270 

Určitou křehkost domů z šedesátých let zachytil kolega Petr Vorlík z výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT třeba tady: https://www.facebook.com/
....Podmokly se skládají ze střípků kam patří i tato v nedávné době velmi náročně rekonstruovaná budova nádraží....
 ... a tady je část, která dnes už tak nějak k Podmoklům snad ani nepatří - je mnohonásobně odříznuta. Podmokly jsou především provázaný a uzavřený komplex odvrácený od řeky, oddělen tělesem nádraží. Prostor mezi Labem a železnicí byl většinou prázdný, nejprve určen vodě, pak postupně obsazován většinou rekreačními aktivitami. 
Podmokly to jsou především bloky, ulice, náměstí, park - a pak i prudká stráň s vilami. Návrat k tomuto chápání Bodenbachu vnímám jako největší pozitivum vítězného soutěžního návrhu skupiny re:architekti. 

Chtějí i prostor přednádraží řešit tak, aby se s ním zase nějakých sto let toho nemuselo mnoho dělat. Protože - koho by dnes napadlo některý z podmokelských bloků plošně sanovat - bourat? Po zkušenosti na druhé straně řeky - nikoho.

A jaké jsou ty úplně nejjednodušší koncepční prvky tohoto prostoru v architektonickém návrhu re:architektů? 
Bezbariérová domy vymezená otevřená plocha po které můžu kamkoli projít a pak blok zeleně s korunami tak vysoko posazenými, že mi nebrání v chůzi, ale které mi poskytují stín....
...který současné řešení moc neposkytuje. A použité smrky jsou určitě na vrcholcích kopců v okolí krásné....
...pro kultivovaný prostor přednádraží se ale moc nehodí.  
Klid a stín tu ale ještě najdeme .... pod krásnými jírovci..... ...
 Pár snímků historických map ukazující postupnou proměnu levého břehu. Od širokého řečiště s ostrovy....
...přes postupně se ustavující strukturu domů druhé poloviny devatenáctého století...
... po dnešek - kdy to minimum, co můžeme udělat je dělat reklamní plochy trochu menší, a méně agresivní, a domy s kvalitnějšími omítkami, a méně křiklavé ... vždyť přece barevně konkurovat proměnám lesů nad městem se přece konkurovat nedá.

 Tato mapa mě ale zaujala asi nejvíc - v kostce ukazuje vývoj celého osídlení:
 A v závěru několik žánrových obrázků jak se město žilo u řeky..  
Jistě - tehdy neměli žádná grilovací místa - ale záminku aby šli k vodě si zdá se vždy našli. 
Protože - ta grilovací mísa - to je kus deky a přenosný gril na dřevěné uhlí. 

ps. a cože všechno se na nábřeží bude v dohledné odehrávat? Nejen cyklostezka a předpolí nové lávky pro pěší a cyklisty podél železničního mostu, nejen padesát na padesát vodní dílo s rozsáhlými doprovodnými úpravami, které bude nezbytné navázat na město a "město dotáhnout až k řece" - i když vztah Podmokel k Labi je specifický, ale uvažuje se tu třeba i o mimořádných investičních akcích v Rozbělesích ....

... tedy - jaký desén deky na grilovačku preferujete? Vzor květinový, skotský, s proužky, s obrázky, barvu lila, zelenou, světle modrou, tyrkysovou, sépii, umbru, námořnickou modř? Styl šedesátých, ultradesign, belle epoque, námořnicky objevitelský, orientální, 
nebo jednoduše - velkoryse lhotákovsky,?

čtvrtek 8. června 2017

Náplň mé práce?

        Jaká že je náplň mé práce? Podíval jsem se do Smlouvy, kterou jsem s městem uzavřel - a je toho poměrně  hodně:

       "Architekt města bude se zadavatelem spolupracovat zejména v těchto oblastech:
a) urbanisticko – architektonického rozvoje města,
b) tvorba veřejného prostoru, včetně řešení oprav, rekonstrukcí, řešení veřejné zeleně,
c) tvorba strategického plánu,
d) péče o historické dědictví města ve spolupráci s oddělením územního rozhodování a památkové péče,
e) tvorba územně plánovacích dokumentací, včetně změn těchto dokumentů a vyjadřování k nim,
f) posuzování vhodnosti využití formy zadání veřejné zakázky prostřednictvím soutěže o návrh vzhledem k nákladům, důležitosti, složitosti akce,
g) příprava a vypisování architektonických a urbanistických soutěží, přípravě soutěžních podmínek ve spolupráci s Českou komorou architektů včetně posuzování soutěžních návrhů,
h) kontrola zpracování projektových dokumentací, které byly zadavatelem zadány,
i) usměrňování soukromých investičních záměrů z hlediska jejich potenciálního vlivu na urbanisticko architektonický rozvoj města,
j) hájení zájmů města a jeho zastupování z hlediska urbanisticko – architektonického při stavebních   řízeních, kde je město účastníkem těchto řízení či dotčeným orgánem,
k) komunikace s veřejností při veřejných diskusích týkajících se rozvoje města, architektury, urbanismu,
l) spolupráce se vzdělávacími institucemi města. "


.... určitá míra nadhledu bude nezbytná....


         
A - opět předběžně - jaká je v současnosti má agenda?


1) komunikace s občany - blog, přednášky
2) vodní dílo Děčín a jeho návaznosti.
3) via ferrata
3) nemocnice a její fasáda.
4) sídliště Bynov - územní studie prostor sídliště, zateplení školky, příprava nové sportovní haly
5) dům a nová křižovatka na Teplické.
6) územní studie na veřejná prostranství, koncepce zeleně
7) východní nádraží
8) objekt těsně přiléhající k Magistrátu a jeho úpravy
9) manuály veřejného prostoru
10) sídliště Bystrc, konverze bývalého Bowlingu v obci před Boleticemi
11) rozšíření azylového domu na Letné.
12) zadání pro studenty FA ČVUT na příští semestr – proluky v centru – bytový a administrativní dům.
13) Masarykovo náměstí
... velkorysost nábřeží podél Labe....


A na závěr tohoto příspěvku – jaké obdobné práce jsem už dělal?

Většina architektů u nás Vám řekne, že umí všechno. Musí – jakékoli úvaze o něčem novém musí předcházet kvalifikovaná rozvaha zahrnující maximální množství aspektů. A když se pak pro něco rozhodneme jsme si pak velmi dobře vědomi toho, co našemu rozhodnutí předcházelo a nemůžeme se pak divit, že když použijeme špatné zdivo, že se dům rozpadne, nebo když postavíme ošklivý dům, že zdevastujeme krajinu.

Jako mnoho architektů snažím se opečovávat místa odkud pocházím – a to jednak sám:
Tak i se studenty:

Stejně tak se pokouším sledovat místa, kde žiju nyní:

A mimo to mě zajímá i kde žijí moji klienti:

A v neposlední řadě se účastním soutěží, debat a diskusí:

A nakonec jedna z nejpozoruhodnějších akcí, které jsem se účastnil – tehdy jako začínající architekt těsně po škole:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2015/03/blog-post_56.html


Ano, z hlediska kvalifikačních předpokladů bych toho tu měl uvést víc - ale to se zvídavý čtenář dozví v mém c.v. tady na stránce napravo. 



A cože se mi dosud povedlo?
(pokusím se to tu postupně doplňovat)
- rámy oken domu nahoře na Pastýřské stěně nebudou fialové, ale v barvě slonové kosti
- fasáda největšího nemocničního pavilonu nebude kombinací bílé a ostře zelené, ale tónů šedé s tlumenou zelení