Stránky architekta města Děčín

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

mail@ondrejbenes.cz

čtvrtek 15. června 2017

Podmokly

Bodenbach, to není pouze bar se stejnojmenným názvem situovaný v oblasti s mimořádně velkým počtem prázdných, opuštěných, nevyužívaných a na nový život čekajících domů.
...není to ani a pouze jen barevnost domů, jejíž inspirací byla pravděpodobně návštěva mimořádné společenské instituce situované nedaleko odtud na kopci. Tato instituce patřila ve svém oboru v rámci naší republiky mezi doslova průkopníky. Bohužel - v tomto konkrétní případě nešťastně dominují vedle stojícímu architektonicky daleko kvalitnějšímu komplexu budov, ve kterém sídlí i Magistrát.

Pro inspiraci - tady je odkaz na asi nejzajímavější rekonstrukci panelového domu, co jsem dosud viděl: http://wp.gutgut.sk/pan/
- navíc velmi inspirativní architektonická kancelář. A že panelové domy nejsou pouze a čistě jen českým fenoménem a jak se s nimi perou třeba v Holandsku ukazuje tento i v rámci Evropy vysoce ceněný příklad - http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=country&action=show&id=5270 

Určitou křehkost domů z šedesátých let zachytil kolega Petr Vorlík z výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT třeba tady: https://www.facebook.com/
....Podmokly se skládají ze střípků kam patří i tato v nedávné době velmi náročně rekonstruovaná budova nádraží....
 ... a tady je část, která dnes už tak nějak k Podmoklům snad ani nepatří - je mnohonásobně odříznuta. Podmokly jsou především provázaný a uzavřený komplex odvrácený od řeky, oddělen tělesem nádraží. Prostor mezi Labem a železnicí byl většinou prázdný, nejprve určen vodě, pak postupně obsazován většinou rekreačními aktivitami. 
Podmokly to jsou především bloky, ulice, náměstí, park - a pak i prudká stráň s vilami. Návrat k tomuto chápání Bodenbachu vnímám jako největší pozitivum vítězného soutěžního návrhu skupiny re:architekti. 

Chtějí i prostor přednádraží řešit tak, aby se s ním zase nějakých sto let toho nemuselo mnoho dělat. Protože - koho by dnes napadlo některý z podmokelských bloků plošně sanovat - bourat? Po zkušenosti na druhé straně řeky - nikoho.

A jaké jsou ty úplně nejjednodušší koncepční prvky tohoto prostoru v architektonickém návrhu re:architektů? 
Bezbariérová domy vymezená otevřená plocha po které můžu kamkoli projít a pak blok zeleně s korunami tak vysoko posazenými, že mi nebrání v chůzi, ale které mi poskytují stín....
...který současné řešení moc neposkytuje. A použité smrky jsou určitě na vrcholcích kopců v okolí krásné....
...pro kultivovaný prostor přednádraží se ale moc nehodí.  
Klid a stín tu ale ještě najdeme .... pod krásnými jírovci..... ...
 Pár snímků historických map ukazující postupnou proměnu levého břehu. Od širokého řečiště s ostrovy....
...přes postupně se ustavující strukturu domů druhé poloviny devatenáctého století...
... po dnešek - kdy to minimum, co můžeme udělat je dělat reklamní plochy trochu menší, a méně agresivní, a domy s kvalitnějšími omítkami, a méně křiklavé ... vždyť přece barevně konkurovat proměnám lesů nad městem se přece konkurovat nedá.

 Tato mapa mě ale zaujala asi nejvíc - v kostce ukazuje vývoj celého osídlení:
 A v závěru několik žánrových obrázků jak se město žilo u řeky..  
Jistě - tehdy neměli žádná grilovací místa - ale záminku aby šli k vodě si zdá se vždy našli. 
Protože - ta grilovací mísa - to je kus deky a přenosný gril na dřevěné uhlí. 
ps. a cože všechno se na nábřeží bude v dohledné odehrávat? Nejen cyklostezka a předpolí nové lávky pro pěší a cyklisty podél železničního mostu, nejen padesát na padesát vodní dílo s rozsáhlými doprovodnými úpravami, které bude nezbytné navázat na město a "město dotáhnout až k řece" - i když vztah Podmokel k Labi je specifický, ale uvažuje se tu třeba i o mimořádných investičních akcích v Rozbělesích ....

... tedy - jaký desén deky na grilovačku preferujete? Vzor květinový, skotský, s proužky, s obrázky, barvu lila, zelenou, světle modrou, tyrkysovou, sépii, umbru, námořnickou modř? Styl šedesátých, ultradesign, belle epoque, námořnicky objevitelský, orientální, 
nebo jednoduše - velkoryse lhotákovsky,?

čtvrtek 8. června 2017

Náplň mé práce?

        Jaká že je náplň mé práce? Podíval jsem se do Smlouvy, kterou jsem s městem uzavřel - a je toho poměrně  hodně:

       "Architekt města bude se zadavatelem spolupracovat zejména v těchto oblastech:
a) urbanisticko – architektonického rozvoje města,
b) tvorba veřejného prostoru, včetně řešení oprav, rekonstrukcí, řešení veřejné zeleně,
c) tvorba strategického plánu,
d) péče o historické dědictví města ve spolupráci s oddělením územního rozhodování a památkové péče,
e) tvorba územně plánovacích dokumentací, včetně změn těchto dokumentů a vyjadřování k nim,
f) posuzování vhodnosti využití formy zadání veřejné zakázky prostřednictvím soutěže o návrh vzhledem k nákladům, důležitosti, složitosti akce,
g) příprava a vypisování architektonických a urbanistických soutěží, přípravě soutěžních podmínek ve spolupráci s Českou komorou architektů včetně posuzování soutěžních návrhů,
h) kontrola zpracování projektových dokumentací, které byly zadavatelem zadány,
i) usměrňování soukromých investičních záměrů z hlediska jejich potenciálního vlivu na urbanisticko architektonický rozvoj města,
j) hájení zájmů města a jeho zastupování z hlediska urbanisticko – architektonického při stavebních   řízeních, kde je město účastníkem těchto řízení či dotčeným orgánem,
k) komunikace s veřejností při veřejných diskusích týkajících se rozvoje města, architektury, urbanismu,
l) spolupráce se vzdělávacími institucemi města. "


.... určitá míra nadhledu bude nezbytná....


         
A - opět předběžně - jaká je v současnosti má agenda?


1) komunikace s občany - blog, přednášky
2) vodní dílo Děčín a jeho návaznosti.
3) via ferrata
3) nemocnice a její fasáda.
4) sídliště Bynov - územní studie prostor sídliště, zateplení školky, příprava nové sportovní haly
5) dům a nová křižovatka na Teplické.
6) územní studie na veřejná prostranství, koncepce zeleně
7) východní nádraží
8) objekt těsně přiléhající k Magistrátu a jeho úpravy
9) manuály veřejného prostoru
10) sídliště Bystrc, konverze bývalého Bowlingu v obci před Boleticemi
11) rozšíření azylového domu na Letné.
12) zadání pro studenty FA ČVUT na příští semestr – proluky v centru – bytový a administrativní dům.
13) Masarykovo náměstí
... velkorysost nábřeží podél Labe....


A na závěr tohoto příspěvku – jaké obdobné práce jsem už dělal?

Většina architektů u nás Vám řekne, že umí všechno. Musí – jakékoli úvaze o něčem novém musí předcházet kvalifikovaná rozvaha zahrnující maximální množství aspektů. A když se pak pro něco rozhodneme jsme si pak velmi dobře vědomi toho, co našemu rozhodnutí předcházelo a nemůžeme se pak divit, že když použijeme špatné zdivo, že se dům rozpadne, nebo když postavíme ošklivý dům, že zdevastujeme krajinu.

Jako mnoho architektů snažím se opečovávat místa odkud pocházím – a to jednak sám:
Tak i se studenty:

Stejně tak se pokouším sledovat místa, kde žiju nyní:

A mimo to mě zajímá i kde žijí moji klienti:

A v neposlední řadě se účastním soutěží, debat a diskusí:

A nakonec jedna z nejpozoruhodnějších akcí, které jsem se účastnil – tehdy jako začínající architekt těsně po škole:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2015/03/blog-post_56.html


Ano, z hlediska kvalifikačních předpokladů bych toho tu měl uvést víc - ale to se zvídavý čtenář dozví v mém c.v. tady na stránce napravo. 



A cože se mi dosud povedlo?
(pokusím se to tu postupně doplňovat)
- rámy oken domu nahoře na Pastýřské stěně nebudou fialové, ale v barvě slonové kosti
- fasáda největšího nemocničního pavilonu nebude kombinací bílé a ostře zelené, ale tónů šedé s tlumenou zelení

středa 24. května 2017

Kvalita architektury a veřejného prostoru - předběžná úvaha

Od prvního dne jsem v Děčíně doslova fascinován kvalitou rekonstrukce děčínského hlavního nádraží v Podmoklech. Dívali jste se někdy pozorně na fasádu? Jak je kvalitní a uklidňující? 

Jaký je rozdíl mezi touto fasádou a překřikujícími se tóny domů, spletí reklam, barevností panelových domů.... jak je v kontrastu s tím vším fasáda nádraží tak nějak samozřejmá, přívětivá... nenutí nás abychom jí pozorovali, Je si velmi dobře vědoma svých kvalit, které jsou na tom, jestli nad ní budeme, či nebudeme exaltovaně jásat, nezávislá. 




Jak se postavit ke kultivaci veřejného prostoru? Dva skvělé příklady. 

Jeden z Prahy:
http://manual.iprpraha.cz/uploads/assets/manual_tvorby_verejnych_prostranstvi/pdf/IPR-SDM-KVP_Manual-tvorby-verejnych-prostranstvi.pdf

https://issuu.com/manualybenesov  ... a druhý z Benešova (ten asi daleko spíš bude odpovídat tomu, co bychom měli připravit pro Děčín):

Pohled na Masarykovo náměstí. Je toto centrum, jádro, srdce, těžiště, útočiště, reprezentant a i přirozený střed obce? 

Určitě - celé toto historické jádro to nemá jednoduché. Obdobně jako v Praze v okolí Pařížské je i tady původních zbouraných staveb škoda. Šedesátá léta, kdy panelová výstavba vznikala, ale nejsou léta osmdesátá. V šedesátých letech i tady urbanistům a architektům "o něco šlo". Kompozice ležatých i výškových objemů se pokoušela vnést to, co ve své době bylo považováno v architektuře a urbanismu za kvalitní. 

Dnes je při obnově sídlišť nejdůležitější doplňovat další roviny prostorové sociální skládačky, dalších cibulových slupek typů prostorů - od individuálního osobního. Už tedy nejen "veřejné" a "soukromé", ale i poloveřejné a polosoukromé. Práce s tradičním blokem devatenáctého století je ve městě odlišná od práce s takovýmto panelovým domem. 

Tady jsme v situaci, kdy bychom měli nejprve definovat původní prostory a prostorové požadavky na ně, a až pak hledat adekvátní 
prostorové řešení otevřenosti urbanismem šedesátých let. Jemně citlivě, důsledně.






Jako výchozí moment tu uvádím příklad definování současného těžko uchopitelného prostoru západní fasády Masarykova náměstí stromy. 

Je ale pouze úvodní způsob uvažování. Zkvalitnění jednotlivých částí veřejných prostor historického jádra 
až tak jednoduše nepůjde. Studií a ověřování budeme muset provést daleko více a z vícero stran.

A kvalitní soudobá architektura v Děčíně? Určitě drobný objekt v areálu Východního nádraží od ústeckého ateliéru 3+1. Architektura velkorysá, jednoduchá, účelná, padnoucí dobře do místa  - prostě normální. 


http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=5038

Samozřejmě bylo by nedůsledné pominout v tomto zkratkovitém výčtu velkolepou obnovu Zámku i jeho okolí. Takovéto činy jdou nad rámec běžných možností, starostí všedního dne. Jsou pro mne viditelný znamením, že i dnes, v době roztříštěných zájmů, aktivit, aspirací a obtížné možnosti koncentrace je možné soustředit své síly k něčemu mimořádnému.

Viděl jsem i krásné příklady rekonstrukcí panelových domů. Nejsou to ale ty realizace, které si hrají s barevnými nebo geometrickými motivy a hledají jak nejvíc dominovat a vyniknout. Jsou to ty příklady, které ctí étos tohoto typu výstavby. Domy v podstatě nenápadné, spíše nebarevné, spíše jemně nebo tmavě šedé - domy i ve svém výrazu kvalitní.  

odkaz na publikaci, která téma sídlišť v dnešní době objevným způsobem otevírá:
 
http://www.alescenek.cz/detail-zbozi/stavebnictvi-strojirenstvi-211:1:1/sidliste-jak-dal-104895.html.

ty z vás, koho téma kvality v architektuře zajímá víc, mohu odkázat na tento článek:
 http://stempelbenes.blogspot.cz/2015/04/vazeni-studenti-nekolikrat-jsme-v-ramci.html 

nebo na tuto publikaci: 
https://eobchod.cvut.cz/skripta_cvut/skripta_cvut/metody_zkoumani_a_interpretace_ar_itektury-150030246


ps.
A co znamená práce s různými urbanistickými tipy (blok a výstavba šedesátých let) když se podíváme do Tyršovy ulice? 
Nejprve pohled na současný stav:

Předpoklad po spojení korun nové výstavby:

Toto je náznak původní aspirace koncepce šedesátých let. Husté jehličnany ve vymezeném prostoru "květníků" oddělují ulici od velkoryse koncipovaného prostoru před Kotvou pod velkým deskovým panelovým domem. Navíc takto vymezenému prostoru dominovala asymetricky (blíže k panelovému domu) umístěná těžká plastika s kotvou uprostřed vodních prvků. Přehrada od ulice tak definovala prostor pro vlastní kompoziční hru tak typickou pro šedesátá léta - viz.např.pražská Invalidovna.

A dnešní možné variace jak definovat ulici aniž bychom vytvářeli zeď jako v šedesátých letech, ale přesto jsou ale oba prostory - ten uliční i ten mezi kompozicí panelových objemů jasné a čitelné.

A v případě, že bychom citlivě stromy doplnili i druhou stranu ulice. Musíme ale doplnit, že jakýmkoli úvahám o stromech v ulicích musí předcházet analýza stavu sítí v chodnících, a většinu jejich radikální rekonstrukce.





neděle 7. května 2017

Den první

Na první vlastně už pracovní návštěvu jsem počátkem května do Děčína jel raději s hodinovým předstihem. Na vysvětlenou - cestou na výběrové řízení jsem skončil v zácpě a na poslední chvíli na radu místních jel horem přes Děčínský Sněžník. 

Přijetí více než vstřícné! S paní primátorkou jsme dlouho a důkladně projížděni město. Podmokly, Děčín, Východní nádraží, Staré Město, Bynov. Mám tedy i základní představu o ekonomických limitech, aspiracích i možnostech obce.  U jednoho sídliště se po etapách upravuje veřejný prostor, druhé se na takovéto úpravy připravuje. Připravuje se i první etapa Podmokel. V jednání je redukce kusu Východního nádraží, konverze nádražní budovy, lávka, ale i lávka podél železničního mostu pod Zámkem a další. 

Jak jsem se pak u předsedy Komise urbanistiky a životního prostředí dozvěděl, ve hře je toho víc. Od kašny na Masarykově náměstí třeba po možnou kultivaci horolezeckého zázemí pod Pastýřskou stěnou. Z připravené literární výbavy mě doslova chytly mapové podklady. Nejen že jsem se kompletně dozvěděl anabázi rekonstrukce Zámku i louky pod ním, ale pochopil i jak historicky významná je třeba oblast mezi Zámeckým rybníkem a Kauflandem. Ne že by bylo vždy nezbytně nutné obnovovat všechny historické stopy, ale je vždy dobré vědět, kde konkrétně se nacházíme, mít možnost si zodpovědně vybírat z variant . 




Od kolegy Tomáše Veselého, který se výběrového řízení na architekta města také zúčastnil jsem dostal několik fotek z dronu - pořízené kousek severněji od města. Poprosím ho, jestli by se mu podařilo při průletu nad řekou nafotit město - pořád tu Labe vnímám jako přirozené těžiště celého území. 



Beru si i nějakou literaturu do Děčína - zakládám si tu příruční knihovničku. Třeba knihu Michala Kohouta o sídlištích bych tu rád představil trochu podrobněji.  




Příští semestr ve škole zadáme několik proluk na bytovku, administrativní dům s parterem a se službami otevřeným do ulice. Děčín by ale určitě stál za prověření kompletního konceptu veřejných prostor, práce se zelení, parterem.

pondělí 24. dubna 2017

Předběžná analýza



Krásná krajina, kopce, zářezy údolí, skály i tam nahoře a především Labe razící si cestu vzhůru.


Jižní hrana Labských pískovců. Z jihu doléhající sopky Českého středohoří. Ve středu Labe. Děčínem se otevřenost krajiny okolo Labe výrazně mění – z široce otevřeného údolí konce Středohoří se Labe uzavírá.



Severní část obce zaklesnuta do kopců, středověké jádro osídlení, vily. Na jihu se místo otevírá obklopené prstencem sopek. 




Pokus o předběžné podrobnější rozčlenění jeho jednotlivých částí


Intimní části na sever od skalního ostrohu se Zámkem


Jádro Děčína utrpělo devastací – bouráním rostlých bloků a doplněním panelovou výstavbou. Panelové domy se ale z centra dostat nepodaří. Nejvíc asi utrpělo vlastní náměstí. Jako i jinde u nás,i zde  bude nezbytné naučit se u panelové výstavby podporovat její světlé stránky.


Jedno z nejproblematičtějších míst. Ústí Ploučnice bylo nejprve ještě poměrně citlivě protkáno železnicí. Estakáda je razantnější. Jde napříč všemu. Jak ji citlivě vplést do struktury města? 




Překrásná komplikovaná krajina Děčína se zejména s rozvojem dopravy v devatenáctém století stala jeho největší slabinou – místa v údolí je málo, a tak co od sebe neoddělila železnice, dokončila silniční doprava ve stoletím dvacátém.

Město tak má mnoho vymezených, specifických částí. Ať už jsou to Děčín, Nové město, Staré město, Podmokly, Rozbělesy, Letná, tak i další na svých okrajích. Je třeba věnovat péči každé z nich ale především jejich velice jemnému propojování. Ať už pěšky nebo na kole.

Samostatné místo v tomto propojování pak určitě mají oba labské břehy.

Co by zde bylo dobré systematicky definovat? Tři roviny vztahů – 1) obce ke krajině; 2) jednotlivých čtvrtí a míst mezi sebou – po jejich vymezení – do hry vstupují i panelová sídliště, nebo vilové a průmyslové čtvrti); 3) hledat smysluplné vztahy uvnitř každého z těchto míst.

Add 1) Vztah obce ke krajině
... je doslova bezprostřední, krajina ji obklopuje ze všech stran a hlavně – centrem protéká Labe. Je ale doopravdy obec, ve které je z každého místa volná krajina na dosah, s krajinou dobře propojena?

Těžištěm celého území je Labe a jeho břehy. Nabízí se tu možnost vytvoření přírodní promenády. Ve hře je propojení břehů v místě železničního mostu pod Zámkem - toto propojení by mělo smysluplně propojit nejen břehy, ale i jednotlivé čtvrti přiléhající k břehům - Mariánskou louku, Steré Město, Podmokly.... Labe je tu něčím jako výchozí a přirozenou osou pohybu i orientace - jsou od něj i jedny z nejkrásnějších pohleů na panorama města. Určitě by bylo logické, kdyby všechny oblasti a místa obce od něj byly přístupné – stačilo by možná jen pár drobných úprav - mostků (tedy po prověření plánovaných úprav břehů v rámci plánovaného jezu v Dolním Žlebu)

Add 2) Definování jednotlivých čtvrtí
Oblastí, které se dají chápat jako celky, mají uchopitelnou charakteristiku a jeho obyvatelé i uživatelé je dokáží dobře rozpoznat, identifikovat se s nimi, pečovat o ně. Může to být jen pár ulic, skupina paneláků. V centru jsou tyto čtvrtě určeny až příliš jasně, ale směrem k okraji se rozdíly stírají.

Stejně tak je důležité propojení a vztah mezi jednotlivými čtvrtěmi, oblastmi. Tam, kde není mnoho místa, je rozumné řešení dopravy - automobilové, cyklistické, pěší, železniční - obzvlášť důležité. Zejména pokud jedna z hlavních modernistických silničních tras zde vede centrem. 

Bude tu nezbytné dát daleko větší prostor pěším, cyklistům. Auta netlačit ven, ale jejich provoz lépe uspořádat. Bude nezbytné řešit desítky a stovky takovýchto malých kolizí, potřeb propojení, veřejných prostor – v rámci každého z těchto míst. 

Add3) Rozpracování jednotlivých čtvrtí
Pro Děčín už je startovacím projektem skvělý vítězný návrh na řešení Podmokel. Řešení, které když se zrealizuje, místní se určitě budou divit, že to taky někdy mohlo být jinak.

Určitě by také stálo za to do Děčína přivést studenty a metodou workshopů a debat s občany zvyšovat občanské sebevědomí, povědomí o místě.

Důležitá ale bude drobná práce se zástupci města, úředníky, městem i soukromníky jako investory a stavebníky. Všem přece jde o postupné zlepšování kvalit vystavěného prostředí i kvality života, kvalit veřejných prostor, realizací.

Jaké nároky jsou, nebo jaké nároky budou kladeny na město v příštích desetiletích, s čím se bude muset vyrovnávat? Pokud mluvíme o tom, že změny, které na nás čekají, jsou ještě daleko zásadnější, než ty, jež jsme prožili na přelomu osmdesátých a devadesátých let, tak v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí dojde ke změnám, které je jen velmi obtížné odhadnout. Jak se na ně připravit?

Ve městě, které funguje, kde jsou s ním jeho obyvatelé spokojeni nejenom u svých televizních obrazovek, ale dokáží aktivně sdílet a vytvářet společenský prostor a atmosféru, lze předpokládat větší schopnost akceptování a vyrovnání se s globálními trendy, než tam, kde si obyvatelé vztah ke svému místu nevytvořili.

A doplnil bych tedy ještě i čtvrtou rovinu vycházející z běžných osobních zkušeností - ze známých dveří domů, ošoupaného schodiště, oblíbené nerovnosti dlažby. Prostě intimní vztah k věcem i nedokonalostí které nás provází celý život, kterým se vyhýbáme už od dětství a které máme už tak nějak spojené s těmi nejkrásnějšími zážitky, s našimi nejbližšími, s domovem ( tzv.novou fenomenologii, se u nás zabývá především Petr Rezek v Liberci).

Závěrem

Městských architektů je dnes v Čechách už řada. Na Komoře architektů máme manuál, jak by měl architekt k obci přistupovat, co je možno od něj očekávat, co by měl dělat. Stručně řečeno – měl by být partnerem jak městu, tak občanům, měl by iniciovat věci, které nikdo jiný do pohybu nedá. A měl by být srozumitelným diplomatem architektury a urbanismu s mnoha ohledy. I s ohledem na krajinu – neboť zejména v ní se tu cítíme mimořádně dobře.

Dva příklady?
1. Benešov - tam se městský architekt vybíral na počátku tohoto roku. Obec již má vypracovány výborné manuály definující jednotlivé lokality, práci s veřejným prostorem, s dlažbami a povrchy, s mobiliářem. Pokouší se tam i definovat smysluplné vazby obce na krajinu. Nyní se Benešovem zabývá několik desítek studentů FA ČVUT – chodí tam, mluví s obyvateli, kreslí, pracují.

2. Litomyšl. To už je příklad notoricky známý – paní architektka Vydrová, starosta Brýdl chodící s Josefem Pleskotem po městě, architekti z Brna. Práce zadané z ruky i soutěžemi. Atmosféra a možnosti neopakovatelné.

( z textu podaného do výběrového řízení na Architekta města Děčín ze dne 28.3.2017)






(foto Jasanský-Polák) z cyklu vesnice)